22°C
Proto se Anička Slováčková rozhodla sepsat pár příkladů, které ji osobně pokaždé píchnou u srdce, když je někdo vysloví.
„Jedny z nejhorších vět, které můžete říct nemocnému…
1. Jsi mladý/á, to zvládneš.
2. A to sis ty vlasy vážně musel/a oholit?
3. Tak to na tom asi nejsi zas tak špatně / není ti asi tak zle, když jsi takovej/á při těle NEBO Ty jo, zhubl/a jsi, vypadáš fakt super!!!
4. Mně na to zemřel ten, ten a ten.
5. Jsou na tom lidi daleko hůř, tak si nestěžuj.
První bod ani nebudu komentovat… to mi přijde úplně out.
Druhej bod… asi si lidi, co kvůli nějaké léčbě přicházejí o vlasy, tu hlavu oholí jen tak pro zábavu, ne?
Třetí bod… prosím snažte se celkově moc nekomentovat fyzické změny, které naše těla v průběhu léčby mají. Většinou s tím nic moc nejde udělat a jen nás to pak trápí…
Čtvrtý bod… vaše ztráta nás samozřejmě mrzí, ale moc pozitivního myšlení se tím nepřidá..
Pátý bod… uf…. No… nechci mluvit za všechny, takže… samozřejmě vím, že jsou na tom lidi stokrát hůř a je mi to hrozně líto, že někdo musí vůbec jakákoliv úskalí života zažívat, ale… to je jak kdyby vám někdo vyloženě plivnul do xichtu. Každý máme tu hranici únosnosti nastavenou jinak a není fér tohle komukoliv, kdykoliv říct…“
A co je naopak třeba říct?
„Mně osobně nejvíc pomáhá, když mě třeba jen někdo vyslechne. Je mi jasné, že většinu věcí myslí lidi dobře, i já někdy plácnu nějakou kravinu…Vše je dost individuální, a tak je fajn se snažit být co nejvíce empatický k druhým. A když se chceme vyhnout nějakému nevhodnému komentování a nevíme, jak reagovat, tak se na rovinu zeptat, jak si ten daný člověk přeje, aby s ním okolí komunikovalo. Někdo o tom třeba nebude chtít vůbec mluvit. Někdo bude chtít lítost. Někdo to bude chtít brát s humorem.
Myslím, že nic nezkazíme tím, když nabídneme svou pomoc nebo řekneme: ‚Jsem tu pro tebe.‘ Vše myšleno a psáno s naprostou láskou a pokorou. Příspěvek nemá nikoho urazit,“ napsala Anička na sociální síť.
Pod příspěvek vložila svou současnou fotografii s oholenou hlavou. Jak už před časem přiznala, vlasy si oholila předčasně, hned v počátcích chemoterapie. Chtěla se vyhnout padajícím trsům vlasů, což nemocnému nijak psychicky neprospívá. Své jemné chloupky na hlavě nosí hrdě, když jde na veřejnost či společenskou akci, hlavu si zakryje čepicí nebo módním turbanem.
O rakovině plic se dozvěděla koncem léta poté, co měla za sebou řadu vyšetření kvůli neustupujícímu kašli. Ten ji trápil dva roky a lékaři se domnívali, že se jedná o reflux. Slováčková si tehdy počkala, až vyjde její poslední album a následně hned započala léčbu pomocí chemoterapie.
Anička Slováčková: Přerušila léčbu rakoviny! Markéta Reinischová, Lukáš Červený
