18°C
Do roku 1968 natočil čtyři filmy, z nichž ten poslední Čest a sláva byl na dlouhou dobu posledním.
„Hlavní charakter toho filmu jen hájí to svoje, je ochoten pomluvit své vlastní rodiče, ale když přijde na nejhorší, tak se zachová správně a jde do boje, i když je to beznadějné. A to je to, co narazilo na podzim roku 1968,“ řekl v pořadu 13. komnata Hynek Bočan o svém filmu Čest a sláva s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.
„Byl jiným ukazatelem pobělohorské doby, než jak to vyhovovalo komunistickým vykladačům, později normalizátorům. Z toho důvodu byl označen jako nežádoucí a byl zakázán,“ řekl filmový historik. Film v té době navíc získal cenu Mezinárodní filmové kritiky v Benátkách, což tehdejšímu režimu taktéž nevonělo.
Komunisté posléze nechali Bočana ještě natočit film Pasťák, kde měl volné ruce, ovšem jen do chvíle, než se drama dostalo ke schvalovací komisi. Rok a půl mu dávali naději, že film schválí, nakonec dostal z vedení Barrandova stopku. „Ta smyčka toho režimu se začala pomalu utahovat, až nás zrušili. Prostě nám zakázali pracovat,“ přiznal režisér takových trháků jako S čerty nejsou žerty, Zdivočelá země nebo Svatební cesta do Jiljí.
To ho zlomilo a následně se to velmi podepsalo na jeho psychickém zdraví. Náhle přišel o hlas. „Původně jsem to léčil jako chrapot, kloktal jsem, nakonec jsem skončil u odborníka, který mě šokoval, když se mě zeptal, zda mám problémy v práci. Odpověděl jsem, že mám, a on mi řekl, že takových jako já tady má spoustu,“ svěřil se Bočan s tím, že onemocnění trvalo tři čtvrtě roku, další 3 měsíce se léčil.
Po pěti letech nucené pauzy dostal z Barrandova příležitost natočit kriminálku Muž z Londýna, která byla u diváků úspěšná. Komunisti uznali, že Bočan už byl dostatečně potrestán a mohl opět začít točit.
HYNEK BOČAN Videohub
