Danielina cesta k pravé identitě nebyla jednoduchá. Narodila se jako kluk, silně věřícím rodičům, kteří se aktivně angažovali v církvi adventistů sedmého dne. „Uzavřeli jsme se v té církvi a tam jsme měli takový svůj komunitní svět, kde jsme v 80. letech utíkali od té reality,“ svěřila se nyní v pořadu 13. komnata Daniela, která byla prostřední ze tří dětí a od dětství měla blíže ke své sestře, se kterou si pravidelně hrála.

Uvědomila jsem si, že moje sestra bylo moje alibi, jak být dívkou, mohla jsem si s ní hrát, s jejími hračkami. S bratrem jsem si nikdy nehrála,“ svěřila se Daniela s tím, že už v dětství si raději hrála s panenkami nebo vařila, nikdy neměla míč v ruce.

Její maminka pak v pořadu prozradila, že při druhém těhotenství stála hodně o dceru, celých devět měsíců věřila tomu, že se jí narodí dcera Míša, po narození malého Daniela mu i tak říkala Mišulko. „Maminka mě hodně protěžovala,“ uvedla Daniela, kterou doma po celý život oslovovali Míšo.

Video
Video se připravuje ...

Marie Poledňáková (†81): První dáma československého filmu, která objevila Tomáše Holého Videohub

Byla jsem holčičí dítě. Ale začali mě nazývat buzerantem. Já jsem ani nevěděla, co to znamená. Na škole jsem zjišťovala, že jestli mám přežít, musím se lidem vyhýbat a dělat někoho jiného, než jsem. Začala jsem nasávat, splývat a snažila jsem se být nejlepší verzí toho, co ode mě okolí očekává,“ dodala Špinar, která prochází hormonální léčbou. 

Jsem šťastná, že o sobě můžu prohlásit, že jsem první žena, která vedla Činohru Národního divadla. Hormony mi způsobují vnitřní klid a nesoulad se začíná zmenšovat a cítím se přirozeně a uvnitř šťastně. Hormony chci brát tři roky, potom přijde fáze, kdy můžete tělo různě upravovat,“ dodala režisérka. 

Fotogalerie
28 fotografií