Wollner otevřeně o odchodu z ČT i obvinění ze šikany: Někdo se mě snažil zbavit

Tvrdíte, že jste se ničeho nedopustil, žádného obtěžování či šikany. Proč tedy odcházíte z České televize?

Já jsem přesvědčen, že ani bossing, ani sexuální obtěžování opravdu není nic, čím bych já žil, nebo co by mně se dalo vytknout. Koneckonců petice mých přímých podřízených, kteří pode mnou dělají, to říká zcela jasně. Ovšem tihleti mí podřízení, kteří nejlépe mohou svědčit o poměrech v redakci, tak jejich hlas nebyl moc slyšet.

Odcházím z toho důvodu, že ta situace pro mě byla neúnosná. Moje jméno bylo fatálně poškozeno. A já si uvědomuji, že s touto nálepkou, i kdybych ji 1000× věcně vyvrátil, tak se budu ještě dlouho potýkat. A to je zkrátka pro snahu zachování dobrého jména České televize obrovská zátěž. Takže jsem si byl zcela jednoznačně vědom, že jakákoliv medializace tohoto typu povede dřív nebo později k mému konci, o to spíš čím déle se ta věc bude táhnout.

Premium

Otevřená zpověď Nory Fridrichové o šikaně v ČT: Nebojím se, že dopadnu jako Wollner!

Zároveň jsem měl v podstatě nulovou šanci se bránit, protože jsem podepsal závazek mlčenlivosti a s tím závazkem mlčenlivosti je spojené to, že kdybych začal komentovat obsah té zprávy, kterou udělala ta komise, tak bych se dopustil porušení pracovní kázně a mohl bych být na minutu vyhozen.

Čili moje možnosti se bránit byly prostě nemožné. Já jsem byl zavřený v kleci a do té klece někdo zvenku házel jedovaté šipky a já jsem musel jenom nastavovat své tělo těmhle bolestným zraněním, a nejenom moje, ale i především mojí rodiny, která tím nepochybně trpí. Musím vyjádřit obrovskou vděčnost své ženě, která mě celou dobu držela. Samozřejmě i naše děti tím trpí, syn už se setkal s několika nevhodnými poznámkami, které ho zranily. V tomto prostředí se už nedalo pokračovat.

Odcházíte z České televize částečně proto, abyste o situaci mohl otevřeně mluvit?

Ten odchod je určitě i kvůli tomu, abych už nebyl tak strašně striktně svázán pravidly, které v té televizi jsou. Ale především proto, že si neumím představit, že při jakýmkoliv rozhovoru, který by naši redaktoři dělali - ať už s Andrejem Babišem nebo s Tomiem Okamurou, lidmi, kteří se v tom samozřejmě vyžívali, kteří si dokonce myslím, že mají obrovský zájem, abych já tímhle způsobem odešel - tak by nám tuhle kauzu vždycky připomínali.

To znamená, že já už bych nemohl být pro své podřízené dostatečným garantem toho, aby naše reportáže měly punc serióznosti. To v tom také hrálo roli a pak rodina, to bylo zásadní. Ale zásadní bylo i to,

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací

Už mám předplatné. Přihlásit se