Natáčení minisérie Volha vyvolala hned po uvedení prvního dílu rozporuplné diskuze. Nejvíc pochopitelně diskutovali ti, kteří v té době žili. Seriál začíná rokem 1971, tedy v době, kdy byl samotný Hádek ještě „na houbách“.
„Ale přistihl jsem se, že spoustu věcí, co se týče vybavení panelákových bytů, si pamatuji od babičky. Ty mlýnky na kávu, obytné stěny s televizí, to všechno na vás podvědomě dýchne. Spousta lidí vzpomíná na tu dobu, že se měli líp. Ale já myslím, že je potřeba tu nostalgii rozdělovat na nostalgii k té době a nostalgii k době mého malého já. Protože, to že se měli líp, určitě nebylo tou dobou nebo tím režimem, ale protože byli mladší,“ vysvětloval Hádek v rozhlasovém pořadu Blízká setkání.
V pětidílné minisérii hraje Kryštof antihrdinu, herec se tak musí hodně snažit, aby se divákům zalíbil. „Obvykle je divákovi servírovaná v hlavní roli kladná postava. Tady ne. Ale mně přijde hrozně zajímavé, že v průběhu těch dílů se postavy kolem něj vyvíjí. Jeho inteligence nesahá tak daleko, aby se mohl charakterově vyvinout i on,“ přiznal sám představitel Stanislava Pekárka.
Ukecaný udavač Pekárek, který střídá ženy jako ponožky, se ale ve finále přece jen změní. Sice ne charakterově, ale fyzicky. „Končí to rokem 1990, proběhne i sametová revoluce. A jak je to průřez dvaceti let, tak ta postava projde různým obdobím. Mám tam tři paruky. Postupně zešedivím, vypelichám, ztloustnu, přibudou vrásky. Ze Standy se pak stane takový devadesátkový taxikář z Václaváku,“ prozradil Hádek.
Na jeho vizáži, konkrétně parukách, se maskéři nadřeli. Jen jedna paruka se vyráběla celých 150 hodin. Každopádně si Kryštof paruky pochvaloval. Ozývalo se mu prý více lidí, a seriálové účesy chválilo.
Seroš X: Volha Reflex.cz