Rodák z Olomouce si někdy v 80. letech nenechal ujít otevírání nové místní nemocnice. Netušil, co ho čeká. I když měl dědečka lékaře, nesnášel nemocniční odér a málem se mu to stalo osudným.
„Když jsem vcházel do nového operačního sálu, omdlel jsem,“ líčí v knize Návraty z druhého břehu dnes již zesnulý dramaturg. Upadl tak nešťastně, že hlavou rozbil skleněnou cihlu ve stěně, tzv. luxferu. Následky byly téměř fatální. „Skoro mi to skalpovalo nos, prorazil jsem si cosi v oku, přerazil čelist a narazil hlavu,“ popisoval Čapek.
Měl těžký otřes mozku a téměř půl minuty o sobě nevěděl. „Viděl jsem ten pověstný tunel a na konci světlo. Co bylo ale zajímavější, slyšel jsem hukot Niagarského vodopádu. Ten sluchový vjem se mi pak už nikdy neopakoval,“ vylíčil.
V nemocnici pak strávil celé čtyři měsíce! „Půjčovala si mě různá oddělení, prošel jsem mnoha vyšetřeními. Měl jsem taky přeseknutý trojklanný nerv a dlouho nemohl mluvit,“ prozradil své útrapy Čapek. Nakonec se ale k televizní práci mohl vrátit. Po úrazu si musel dokonce nechat udělat nové zuby. Jeho život se uzavřel až letos.
Vzpomínky Poulíčka
Je to asi osud. Pavel Poulíček (45), který dlouhé roky moderoval Kolotoč, jel zrovna v úterý okolo domu v pražském Podolí, kde dramaturg bydlel.
„Vzpomínal jsem na něj, a to jsem vůbec netušil, že tady už není. Slyším to až teď od vás,“ řekl Blesku moderátor. „Václav měl svou práci moc rád. Byl velice klidný, moc pěkně se s ním řešily všechny věci. Měl jsem ho rád, na svou dobu byl neuvěřitelně moderní a záleželo mu na výsledku toho, co dělá,“ dodal.
