Copak tě to s tím studiem napadlo?
Moc se na to těším. Já vlastně budu studovat dvě školy. Jednu si platím, to je Diplomatická akademie, a na indonésistiku jsem se drtil na přijímačky a udělal jsem je na 80 bodů ze 100.
Ten kraj světa tě nesmírně zajímá, i když jsi tam nikdy nebyl.
Já jsem to říkal i u těch přijímaček, ale moc se tam toužím podívat. Taky jsem musel říct motivační řeč. Začal jsem, že je mi skoro padesát a chci si dokázat, že na to ještě mám, že ještě furt chci něco dělat, no a končil jsem tím, že mým snem je stát se diplomatem v Jakartě.
Tvůj byt ale vypadá, že si už léta z Indonésie vozíš suvenýry.
No to právě ne, já se aklimatizuju. Jak se říká – vizualizuj si své sny! Takže já se už léta tím vším obklopuju. Ale jsem praktikant jógy, takže k tomu asi mám tak nějak blízko. Ta Asie mě láká úplně nejvíc. Obklopuju se Buddhy, prodal jsem chalupu, takže teď je to tady spíš jako skladiště a Buddhové jsou fakt úplně všude.
Byt není úplně veliký, přesto sem volíš obrovské kusy nábytku. To je záměr?
Mně když se něco v životě líbí, tak nehledím na to, jakou to má velikost, jak je to drahé, i když na to nemám peníze. A to my Slováci jsme tím známí, my se oblíkáme, i když na to nemáme, musíme vypadat, a tak to asi mám nějak v sobě. Tenhle stůl – já jsem ho měl nějak v hlavě, a když jsem ho viděl v tom obchodě, tak jsem si jen říkal: vždyť tohle je ten stůl, co jsem vždycky chtěl. Samozřejmě zabere celý obývák, ale to je jedno.
Také máš komfortní jídelní stůl, ale jíš u něj většinou sám.
Často jsem bydlel u sestry v Itálii a moc se mi líbí ten zvyk, jak oni začínají večeřet hrozně pozdě, ale vždycky se u toho stolu sejdou. Takže já jsem si znovu koupil velký stůl a věřím, že u něj jednou budeme sedět všichni, jako rodina.
Začal jsi pěstovat strelície, ty se o ně umíš starat?
To já právě nevím. Mám rád velké květiny v interiéru. Koupil jsem si i nějakou aplikaci, vždycky to vyfotím, jestli nemá nějakou nemoc, a ono mi to něco napíše, tak uvidíme. Ještě se mi líbí monstera, ale ta mi tu moc nejde a nevím proč.
Prý jsi velmi citlivý na pořádek a máš věci ve skříni seskládané do komínků.
To je pravda. Miluju pořádek, ale taky mám období, kdy tady všechno rozházím. Asi to potřebuju. Já to tak mám i s jídlem. Žiju zdravě a pak si musím dát týden, kdy piju a jím všechno, slaninu, bůček…
Nedávno jsi začal malovat.
Začal a baví mě to. Mám rozmalovaný druhý obraz, teď nemám moc času. Ale objevil jsem na Instagramu jednoho kluka, který maluje celým tělem. A to bych chtěl zkusit v létě, až budu u našich, je tam na to prostor. Koupím si obrovská plátna, napatlám na sebe barvu a uvidíme, jak to dopadne.