Ochrana
Jak ho poznat
Záměna
Hřib borový a rtuť

Lidově se hřibu borovému říká také májový, podborovák, panský nebo máslák. Patří mezi bílé neboli pravé hřiby, které jsou houbaři nejvíce ceněny, hlavně pro jejich masitost, jemné aroma a příjemnou chuť.

Proč chránit hřib borový?

Dříve ho v teplých písčitých borech bylo dost, patrně vlivem kyselých dešťů ale začal rapidně ubývat a v některých oblastech dokonce přestal růst úplně. „Sice není přímo chráněný a jeho sběr tedy není zákonem zakázán. Právě pro malý výskyt ale houbařům doporučujeme, aby ho netrhali. Raději ho zamaskujte lupením, třeba se časem jeho růst opět obnoví,“ říká mykolog Miroslav Rudolf ze Spolku houbařů Čelákovice.

  Kde roste a jak ho poznat?  

  • Hřib borový roste od května do října, někdy i v listopadu, pokud je tepleji. Nejčastěji ho objevíte pod borovicemi, se kterými tvoří symbiózu, ale i pod buky, smrky a vzácně i pod jedlemi a duby. Má rád písčitou nebo kyselejší půdu.
  • Typickým znakem je tmavší klobouk s načervenalými nebo nafialovělými odstíny. Jeho povrch bývá často hrbolatý, za vlhkého počasí je klobouk lesklý.
  • Pod kloboukem jsou v mládí bílé, později žloutnoucí rourky, které mohou být u starších hub až olivověžluté.
  • Noha je nejprve bělavá, směrem k zemi žlutohnědá, v dospělosti až načervenalá. Pokrývá ji jemná bělavá síťka.
  • Dužnina je bílá, při řezu ani otlaku se nijak nezbarví.
  • Vůně i chuť je jemná a příjemně houbová.

Hřib borový vs. ostatní pravé hřiby. Jak je rozeznat?

Hřib borový má sice typický tmavý klobouk s načervenalými odstíny, ale i tak by ho méně zkušení houbaři mohli zaměnit s jinými pravými hřiby – smrkovým, dubovým nebo bronzovým. Mykolog Miroslav Rudolf poradí, jak je od sebe rozeznat.

Hřib smrkový

Roste hodně, hlavně pod smrky, výjimečně i pod jinými jehličnany a listnáči, třeba pod buky. Jeho klobouk má různé odstíny hnědé, je však výrazněji světlejší než borový. Na rozdíl od hřibu borového má hřib smrkový klobouk hladký.

Hřib dubový

Největší rozdíl mezi nimi je zase v barvě klobouku, kdy hřib dubový je opět světlejší -  pískově hnědý, okrový, šedohnědý, někdy s olivovými nebo rezatými odstíny. Není zvrásněný ani hrbolkatý, povrch bývá spíše rozpraskaný.

Hřib bronzový

Borovému hřibu se nejvíce podobá právě hřib bronzový, který je ale také na Červeném seznamu ohrožených hub a neměl by se sbírat. Barva klobouku je u hřibu bronzového celkově tmavší, někdy může být až šedočerná.

Na co pozor u pravých hřibů?

Jestli rádi vyrážíte na pravé hřiby, dejte si kromě toho, že nechtěně utrhnete vzácný pravák, pozor ještě na jednu věc. „Výzkumy u pravých hřibů prokázaly, že na sebe lehce akumulují těžké kovy rtuti, a proto by se neměly sbírat v blízkosti silnic, továren nebo ve znečištěném prostředí. Nejvíce škodlivých látek obsahují rourky pod kloboukem,“ upozorňuje mykolog Rudolf.

Hřib borový i houby, které mu jsou podobné, si prohlédněte ve fotogalerii.