Čtyřicetiprocentní nárůst případů žloutenky typu C a téměř 138% vzestup hepatitidy D – to je podle předběžných údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bilance za prvních sedm měsíců letošního roku. Podle odborníků může mít meziroční skok na svědomí intenzivnější testování. Bez něj nelze infekci včas odhalit a léčit.
Cirhóza, rakovina i selhání jater
Nemoc se sice jmenuje po své typické barvě, u typů C a D ale lidé zežloutnout vůbec nemusí, příznaky jsou velmi slabé nebo žádné. Když se infekce nepřeléčí, může v nejhorším případě skončit cirhózou, rakovinou nebo selháním jater. Tématu se budou věnovat odborníci na letošním XII. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE), který začíná ve čtvrtek v Praze.
Za prvních sedm měsíců letošního roku lékaři v Česku zaznamenali 1 155 případů hepatitidy C, tedy přibližně o 40 % více než za stejné období loni. U hepatitidy D letos evidují 19 případů oproti loňským osmi. Zatímco v případě žloutenky C je zásadní problém, že řada nakažených o své infekci vůbec neví a dále ji šíří, u hepatitidy D je situace odlišná.
V minulosti se na ni prakticky netestovalo, a letošní nárůst zachycených případů proto může souviset především s intenzivnější diagnostikou. Při hepatitidě C může mít nemocný jen mírně zvýšené jaterní testy, ale infekce přitom játra poškozuje řadu let. „Bez testu se o infekci nemusí vůbec dozvědět,“ říká prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP a viceprezident kongresu KMINE.
Kdo je v ohrožení?
Na testování by podle něj měli myslet především ti, kdo nyní nebo v minulosti užívali drogy, především injekčně. Riziko představuje také transfuze krve před rokem 1992, kdy se krev ještě běžně netestovala. Infekci může přenést také matka na dítě. „Do rizikové skupiny patří i lidé s tetováním či piercingem, u nichž provedení neprobíhalo za dostatečně sterilních podmínek,“ pokračuje prim. MUDr. Dlouhý.
Test na hepatitidu C by podle lékaře měli podstoupit také lidé s nevysvětlitelně zvýšenými jaterními testy. „Dnes máme k dispozici velmi účinné a bezpečné léky v tabletách, které se užívají dva až tři měsíce. Díky nim lze vyléčit prakticky každého pacienta,“ vysvětluje primář Dlouhý a připomíná, že léčba zároveň pomáhá zabránit dalšímu šíření infekce.
Žloutenka typu D je jiná a velmi specifická, protože se vyskytuje jen u těch, co už mají „béčko“. „Musíme nejprve zachytit pacienty s hepatitidou B, a ty pak dotestovat na hepatitidu D,“ připomíná MUDr. Dlouhý.
Preventivní očkování je v těchto případech složité – proti hepatitidě C očkování neexistuje vůbec. Proti žloutence D se lze nepřímo chránit očkováním proti hepatitidě B. Zatímco žloutenku C může antivirová léčba úplně zlikvidovat, u hepatitidy D je hlavním léčebným cílem potlačit množení viru HDV a zabránit dalšímu poškozování jater.
