Své si zažila paní Táňa (61) z Prahy, která až po 35 letech od porodu císařským řezem vyřešila záhadu, proč její jaterní testy vykazovaly velké výkyvy. Během porodu se totiž nakazila žloutenkou C. V roce 1990 paní Táňa přivedla na svět syna císařským řezem.
A právě během pobytu v nemocnici se pravděpodobně nakazila virovou infekcí, která se v šestinedělí projevila žloutenkou. „Lékaři měli na příčinu různé názory. Jednou z hypotéz bylo, že syn byl příliš veliký a tlačil mi na játra. Kvůli žloutence jsem se nakonec dostala na infekční oddělení a po několika dnech mě pustili domů,“ popisuje pacientka Táňa.
Vysoké jaterní testy byly děsivé
Další roky paní Táňa chodila na pravidelné kontroly k praktickému lékaři. O 5 let později, v roce 1995, měla zhruba trojnásobně zvýšené hodnoty jaterních enzymů. Poté se zase hodnoty vrátily do normálu a po čase se zase zvýšily. Značné výkyvy v jaterních testech trvaly víceméně do současnosti.
„Přiznávám, že jsem zkoušela i alternativu a léčitele. Rozmačkala jsem listy zelí, pomazala se sádlem a obložila se tím. Zpětně se za to stydím, ale byla jsem z toho opravdu zoufalá.“
Zhruba před 16 lety musela paní Táňa na operaci žaludku. Před zákrokem podstoupila několik předoperačních testů. Následně žila v domnění, že také i na žloutenku C. Ale jak se později dozvěděla, vyloučili u ní jenom žloutenky A a B.
„Žloutenka neboli hepatitida C byla objevena v roce 1989. Do té doby lékaři uměli diagnostikovat virovou hepatitidu A, hepatitidu B a zbylé případy, po vyloučení těchto dvou infekcí, jsme označovali jako non-A, non-B. Po objevu viru hepatitidy C se ukázalo, že ve více než 90 % případů z této třetí skupiny se jedná o žloutenku C, správněji infekci virem hepatitidy C nebo hepatitidu C,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha a místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
„Paní Táňa mohla být nakažena nějakou intervencí typu krevní transfuze, převod plazmy, převod krvinek a podobně. Císařský řez podstoupila v roce 1990, dárci krve se ale u nás testují až od roku 1992.“
Chovali se ke mně jako k prostitutce
Na konci jara 2024 paní Táňa potřebovala podstoupit gynekologický zákrok. Opět musela absolvovat několik předoperačních vyšetřen a potvrdila se žloutenka C. „Byla jsem poučená, že žloutenka C se přenáší tělními tekutinami a lékařka se mnou jednala jako se sexuální pracovnicí. A já se vůbec nemohla bránit, protože jsem netušila, kde jsem se nakazila,“ vzpomíná paní Táňa. I proto se následně rozhodla, že se sama objedná ke specialistům na játra, tedy na hepatologii. Dostala do poradny na gastroenterologii-hepatologii a potvrdila se žloutenka typu C.
Vyšetření a léčba
Speciální vyšetření na žloutenku C probíhá neinvazivně. Stěžejní je vyšetření krve. Dále se využívá ultrazvukové vyšetření tuhosti jater, které prokáže, kolik vaziva člověk v játrech má, jak významně jsou jeho játra nemocná.
„Podle výsledků se nastavuje léčba, jejíž úspěšnost je 99,9 % a spočívá v podání 1 nebo 3 tablet po dobu 2 či 3 měsíce. Jakmile pacienta vyléčíme, pečujeme o něj dále. Pokud nebude mít virus v krvi a nebude mít cirhózu, je zdravý a může být uvolněn ze specializované péče. Zajímavé je, že nemůžeme říci, že člověk nakažený 30 let bude mít zákonitě cirhózu a jedinec s nákazou 3 roky ji mít nebude,“ upřesňuje pan profesor.
Žádejte lékaře o test!
„Cítím kromě úlevy také velký vztek sama na sebe, že jsem měla být důslednější. Ale na mou obranu jsem se mylně domnívala, že mi před operací dělali i test na žloutenku C. Naštěstí po léčbě jaterní testy dopadly dobře, dlouholetý problém byl vyřešen,“ svěřuje se paní Táňa.
„Všem, kteří mají vyšší jaterní testy a byli v minulosti na nějaké operaci, doporučuju zajít si udělat speciální test na žloutenku C. Vrátí se vám to v podobě zdravých jater,“ uzavírá své vyprávění Táňa. Centra, kde vám test udělají, najdete na www.ces-hep.cz
Darování krve: Kdy ano, kdy ne? Videohub
