„Šlo o vysoce specializované, prašné a hlučné řemeslo, které vyžadovalo specifické stroje, jakými byly soustruhy na vyřezávání kroužků z mušlí, dírkovací stroje a brusky. K tomu byl nutný přísun suroviny – zámořských mušlí nebo sladkovodních velevrubů,“ vysvětlil Michal Bučo z Archaia Brno.

Archeologové z Archaia Brno při průzkumu tzv. Malé Ameriky, našli tajemný žlábek (označen červeně).
Tajemný žlábek v Brně: Švédové jím při obléhání asi chtěli proniknout až na Špilberk
Použití sladkovodních mušlí podle něj ukazuje na využití lokálních zdrojů. Velevruby bylo možné snadno najít v meandrujících a neregulovaných tocích Svitavy a Svratky. Říční perleť byla levnější alternativou drahé mořské perleti.

Knoflíky hned po vyvrtání nebyly ještě použitelné. „Perleť byla matná s drsná. Mořily se proto v lázních s kyselinami. Poté byly použity pro běžnou konfekci. V našem případě předpokládáme, že šlo o neregistrovanou domáckou dílnu, která zřejmě fungovala pro židenický oděvní průmysl,“ dodal Bučo.

VIDEO: Archeologové prozkoumají klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích.

Video se připravuje ...
Archeologové prozkoumají klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích.
Zdroj: Hynek Zdeněk

Fotogalerie
7 fotografií
Odpadní jáma s vrstvou knoflíkařského odpadu.
Odpadní jáma s vrstvou knoflíkařského odpadu.
Autor: Archaia Brno:Michal Bučo