Video se připravuje ...
Foldyna rozpoutal debaty o domácím násilí: „Zabiju sebe, zabije tebe.“ Expertka o tom, čím tyrani vyhrožují
Pavla žila v pekle: V pokojíčku byla sado maso mučírna, máma se dívala
Zažila peklo, které si nikdo nechce a téměř ani neumí představit. Natož aby ho prožíval na vlastní kůži jako dítě…Paní Pavla poprvé veřejně promluvila o dětství, v němž se z jejího pokojíčku stála mučírna a ona na vlastní oči viděla, jak cizí muž znásilňuje její mámu.
Pavlino svědectví pro podcast Odvážný ukazuje, jak hluboké následky může mít trauma, mlčení okolí a selhání dospělých, kteří měli dítě chránit. Svým příběhem chce varovat a dodat odvahu lidem, kteří za zavřenými dveřmi prožívají něco podobného. „Výpověď obsahuje citlivé informace o sexuálním zneužívání dítěte, domácím násilí a psychických následcích traumatu. Děkujeme Pavle za mimořádnou odvahu promluvit. Pokud se vás téma dotýká, nezůstávejte na to sami a vyhledejte odbornou pomoc,“ říká k tomu autor podcastu Tomáš Paprštein.
Pavla vyrůstala s matkou a otčímem, středoškolským učitelem. Domov podle její výpovědi nebyl místem bezpečí. Nevlastního otce popisuje jako despotického člověka, který vyžadoval naprostou poslušnost. Dívka měla žít pod neustálou kontrolou a ve strachu z trestů.
Sexualita byla v domácnosti permanentně přítomná. Její rodiče se sexu věnovali za její přítomnosti, nahota byla všude na očích. „U nás v koupelně na dveřích byly vylepené nohy ženy v různých pózách s roztaženýma nohama. Bylo to peklo,“ vzpomíná Pavla. V rozhovoru popisuje i výlet, na kterém byla její máma před jejíma dětskýma očima znásilněná na ubytovně…
Cizí muž v posteli a hromadný sex
Když se v Pavlině pokoji poprvé objevil dospělý muž, kamarád otčíma, který se k ní měl chovat nevhodně, Pavla podle svých slov utekla za matkou a řekla jí, co se stalo. Pomoci se však nedočkala. „Byla jsem schopná utéct k mamce do postele. Řekla jsem jí, co se stalo, že tam jít nechci a že se v tom pokoji bojím,“ vzpomínala. Druhý den seděl dotyčný muž u společné snídaně. „Podíval se na mě a zašeptal: Tak tys mi včera utekla. A nikdo s tím nic neudělal.“ Pavla také popisuje, že byla v dětství nechtěným svědkem hromadného sexu své mámy, otčíma a jejich přátel, který se odehrával za zdí pokojíčku.
Pornofotky
Situace se během dospívání dále zhoršovala. V šestnácti ji fotografovali nahou a postupně ji matka s partnerem připravovali na setkávání s cizími muži, za která měli přebírat peníze. „Vymyl mi tak hlavu, že budeme dělat fotky. Vysvětloval mi, co se bude dít, že vydělám peníze, že on to někam pošle a budeme mít peníze,“ popsala. „Byla jsem poslušná holka. Dělala jsem to, co chtěli oni,“ řekla Pavla. Dnes zdůrazňuje, že poslušnost dítěte nelze považovat za souhlas. Dítě je na dospělých závislé a při dlouhodobém nátlaku často pouze hledá způsob, jak situaci přežít.
Jedna z fotografií se měla objevit v časopise. Když Pavla přišla do školy, jeden ze starších studentů na ni podle jejích slov zavolal: „Pornohvězda je ve škole.“ Následovaly posměšky a ponížení.
Doma ji cévkovali, máma se jen dívala
Místo, kde měla spát, psát úkoly a cítit se v bezpečí, pro ni získalo zcela jiný význam. „Můj dětský pokoj se prostě změnil v sado maso mučírnu,“ popsala bez obalu. Do bytu přicházeli cizí muži.
A nátlak se stupňoval. „Jeden večer v pokoji na zemi jsem prostě byla vycévkovaná, abych věděla, co ti chlapi mají rádi. A potom jsem se to musela naučit, abych to uměla pro ty chlapy. A moje máma stála nahá ve dveřích od toho pokoje a tam na mě koukala. Úplně bezpáteřně se na mě dívala,“ popisuje Pavla v slzách děsivé okolnosti týrání.
Dostal také knížku o tom, jak se chová domina a musela se učit svazování. „Ukázali mi, jak se vážou ty uzle, jak se obvazuje penis. To prostě nechceš zažít.“
A popisuje i další hrůzy, které se v bytě děly. „Na kuchyňském stole, kde já jsem psávala úkoly, jedla, tak se tam váleli chlapi, to bylo šílené. Já jsem s chlapem byla ve svém dětském pokoji, kde jsem po něm musela řvát. Musela jsem dělat určité věci, co on vyžadoval, aby za to zaplatil,“ přiznává Pavla s tím, že její máma si tak z vlastní dcery udělala byznys.
Pavla si dlouho nesla stud a pocit, že za události může sama. Až během odborné pomoci podle svých slov pochopila, kdo nesl odpovědnost. „Nebyla chyba na mojí straně. Já jsem byla dítě a oni měli chránit. Oni mi měli dát bezpečný přístav a teplý domov,“ prohlásila.
Mlčení se podepsalo na jejím zdraví
Odchodem z domova Pavlíny problémy neukončily. Následky minulosti ji podle jejího vyprávění provázely v partnerských vztazích, zaměstnání, mateřství i zdravotním stavu. Trápily ji poruchy spánku, úzkosti a naprosté vyčerpání.
„To mlčení prostě zabíjelo. Začala jsem být hodně nemocná. Imunita, alergie, svaly mi přestávaly fungovat. Dostala jsem spánkovou poruchu. Já jsem rok prospala, abych přežila,“ popsala.
Zdravotní stav ji připravil také o práci řidičky trolejbusu, na kterou byla velmi hrdá. Přestávala zvládat běžné činnosti a někdy se nedokázala ani zvednout z postele.
„Měla jsem tělo, jako kdyby mě někdo zalil do betonu. Hlavou jsem už byla venku na procházce, ale tělo se nešlo zvednout,“ vzpomínala.
Podle Pavly se až po více než dvaceti letech ukázalo, že žije s posttraumatickou stresovou poruchou. Její případ ukazuje, že následky násilí nemusejí zmizet dosažením dospělosti. Mohou se vracet ve chvílích stresu a ovlivnit vztahy, práci i rodičovství. Pavla se během života setkávala s názorem, že by měla minulost hodit za hlavu. Tak jednoduché to podle ní nebylo. „I když to potlačíte v sobě, tak vás minulost dožene. Přijde z jednoho směru, z druhého, nebo vás přímo srazí před oči,“ řekla.
Případ je promlčen
Po více než dvaceti letech se rozhodla obrátit na policii. Výslech podle ní trval několik hodin a musela při něm znovu popsat události, o kterých dlouho nedokázala mluvit. Kriminalisté měli vyslechnout také její matku a nevlastního otce. Pavla uvedla, že nevlastní otec připustil pořízení některých fotografií, tvrdil však, že si je tehdy přála ona. Případ podle Pavly skončil jako promlčený. „Když jsem četla to usnesení, byl to výsměch. Sesunula jsem se doma u kuchyňské linky a řvala jsem,“ popsala okamžik, kdy se dozvěděla výsledek.
Dodnes má strach, že se fotografie z jejího dospívání mohou znovu objevit. „Co si budeme povídat, mně už ten život nikdo nevrátí. To dětství mi nikdo nevrátí a já chci jediné. Já chci mít klid,“ řekla Pavla.
Promluvení jí pomohlo znovu žít
Důležitou oporu získala Pavla u Bílého kruhu bezpečí. Organizace jí podle jejích slov pomohla zajistit terapii a právní pomoc. Během rozhovorů s odborníky začala přijímat, že vina neležela na ní. „Já na ně nedám dopustit. Oni mi strašně pomohli,“ uvedla.
Své zkušenosti nově sepsala do knihy Pavlínko, vyprávěj. „Minulost mě už nedefinuje. Vzala jsem si svůj život zpátky a dnes tady stojím jako opora a podpora pro druhé," dodává statečně Pavla.
Podcast Odvážný
Je český rozhovorový podcast zaměřený na osobní rozvoj, psychologii a odvahu dělat důležitá životní rozhodnutí. Přináší otevřené rozhovory s lidmi, kteří sdílejí své zkušenosti s překonáváním překážek, podnikáním, vztahy nebo životními změnami.
Cílem podcastu je inspirovat posluchače k větší odvaze, sebereflexi a vědomému životu. „Věříme, že odvaha sdílet pravdu může prolamovat ticho, vytvářet mosty mezi lidmi a zachraňovat životy,“ říká zakladatel projektu Tomáš Paprštein, který v mládí sám zažil sexuální zneužívání.
Témata:
Související
S tím si nedělejte těžkou hlavu, to Vy opravdu nepochopíte.