Hrdiny v USA našel a k nám přivezl historik Jiří Klůc. Měla to být „pohádková“ mise tří veteránů. Jenže nakonec dorazili jen dva Arnold Strauch (100) a Harry Humason (100). Nejstaršího z trojice Dominika Critelliho (105) zradilo zdraví. „Na letišti v New Yorku se mu udělalo špatně zle a tak nemohl odletět,“ řekl Klůc.
Po přistání v Amsterdamu veteráni zamířili na americký vojenský hřbitov Margraten. „Plakal jsem, leží mi tu kamarád. Padl pár dní před koncem války u hranic s Československem,“ řekl Humasson. Přes Německo pak dorazili do Čech. Na besedách s nimi v Chebu, Lokti, Plzni a Praze je lidé s nadšením vítali. „Jsou skvělí, vyfotil jsem se s nimi,“ řekl Jan Tolar (8) z Úlic, který s rodiči přijel na plzeňskou besedu.
Tak vzpomíná na své tehdejší působení v Čechách Humason. Tehdy s 5. pěší divizí došel až na Šumavu. „Byli jsme u řeky Teplá Vltava. My na jednom břehu, na druhém Němci v bunkrech. Měli 88 mm protiletadlový kanón Flak, kterým stříleli i na tanky a pěšáky. Tak jsme nezaútočili, byl by to strašný masakr. Jednou nad námi letělo německé letadlo. Nesměli jsme na něj střílet. Cestovali v něm vysoké šarže podepsat kapitulaci,“ řekl Humason. V ČR pobyl týden a pak ho odveleli do USA a měl jít na Japonsko. Válka ale skončila.
Třikrát mrtvý
Těžké boje zašil v Porůří a Frankfurtu. „Třikrát mi mohli zabít, a měl jsem štěstí. Jednou jsme byli v městečku. Naši si nás spletli s Němci a šili to do nás děly. Pak se přidali i Němci. Výbuch prvního granátu zabil kamaráda vedle. Bylo to strašný,“ dodal Humason, který žije ve Vancouveru ve státě Washington.
Peklem bojů v Evropě si prošel i Strauch. S 86. pěší divizí se dostal skoro až k československým hranicím. „Pamatuji si tvrdé boje v Kolíně nad Rýnem. Když to skončilo, všude byly trosky. Jen ta obrovská katedrála zůstala stát. Mosty přes Rýn byly zničené a my nemohli dál. Nakonec jsme ho ale přece jen přešli,“ řekl Strauch.
Evropou ale válka pro něj neskončila. „Byli jsme poslední, kteří přepluli Atlantik a byli nasazeni do boje proti Němcům. Když válka v Evropě skončila, tak jsme byli první, které odtud poslali do Asie proti Japoncům,“ vzpomínal Strauch. „Na lodi přes Pacifik jsme strávili 30 dní a nevěděli, kam nás vezou. Skončili jsme v srpnu 1945 na Filipínách. Pak přišly atomové bomby a válka skočila,“ dodal Strauch.
Veteráni zažádali prostřednictvím historika Jiřího Klůce o přijetí na Staroměstské radnici v Praze. „Napsali mi, vaší žádosti o přijetí delegace veteránů nebylo vyhověno,“ řekl Klůc. „Akce s námi nebyla konzultována a došlo ke kolizi termínu. Pan primátor má bohužel již jiný pracovní program,“ stálo v odpovědi náš dotaz z kanceláře pražského primátora Bohuslava Svobody. Plzeňský primátor Roman Zarzycký si ale čas našel. Veterány přijal, šel s nimi na oběd a položit květiny k památníku Díky Ameriko.
Vzácná návštěva letěla do Evropy bussines třídou. „Vzhledem k jejich věku by přeci jen cestu v ekonomické špatně zvládali a to jsme nechtěli dopustit,“ řekl Roger Kilfoilz americká veteránská organizace Mission Margraten Plus, která letenka platila. Ta se také podílí i na financování jejich cesty po Evropě. Zbytek má pomoci uhradit sbírka na portálu Donio.
