Šéf špionů: Putin je zaslepený, Rusům se nedaří. Čemu pomohou údery Ukrajinců v nitru Ruska?
Dochází Vladimiru Putinovi čas na vojenský triumf na Ukrajině? Podle šéfa estonských špionů Kaupo Rosina patová situace na bojišti a bobtnající problémy na domácí půdě mohou vést ke ztrátě vyjednávací pozice ruského prezidenta, uvedl v komentáři pro televizní stanici CNN.
Zlom by pro Putina dle jeho mínění mohl přijít v následujících čtyřech až pěti měsících. „Možná nebude schopen vyjednávat z pozice síly,“ nechal se slyšet Rosin. „Čas nehraje ve prospěch Ruska,“ dodal. „Už neslyším žádné řeči o totálním vítězství. Lidé v Kremlu si uvědomují, že situace na ukrajinském bojišti se nevyvíjí příliš dobře,“ řekl Rosin s tím, že Moskva momentálně nestíhá zásobovat bojiště dostatkem vojenského personálu.
Podle analýz expertů z amerického think tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS) za poslední dva roky postupovaly ruské síly průměrně o 70 metrů denně. Každý den bylo zároveň zabito či zraněno na 1000 ruských vojáků. „Rusové ztrácejí měsíčně 15 až 20 tisíc vojáků. Nejde o zraněné, ale mrtvé,“ prohlásil minulý týden americký ministr zahraničí Marco Rubio. Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany bylo v dubnu zabito nebo těžce zraněno 35 203 ruských vojáků.
Na bojišti hrají čím dál větší roli bezpilotní letouny, právě útoky využívající drony mají na svědomí nejvíce obětí. Rosin předpovídá, že posun směrem k válčení s využitím bezpilotních letounů zásadně zpomalí změny na frontových liniích. Ani jedna z válčících stran podle něj momentálně není schopna provést „masivní mechanizovaný průlom hluboko do nepřátelského týlu“.
Ukrajina přišla v poslední době s tvrzeními, že nová generace stíhacích dronů výrazně tlumí dopad ruských útoků na města. „Podíl bezpilotních letounů Šáhid sestřelených stíhacími drony se za poslední čtyři měsíce zdvojnásobil,“ uvedl tento týden ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov.
Jedinou možností, jak by Rusko mohlo dobýt zbytek Donbasu, je dle šéfa estonské zahraniční rozvědky „nějaká forma nucené mobilizace“. „Kdyby Rusové dokázali na bojiště nasadit dalších několik set tisíc lidí, byl by to problém“. Pro Kreml by však takový krok prý vedl k „dalším rizikům pro vnitřní stabilitu“. Moskva nařídila částečnou mobilizaci záložníků v září 2022, narazila však na vnitřní odpor, včetně protestů či úprku spousty mužů před odvodem.
Zabírají sankce?
Rusko začíná podle šéfa zpravodajců navíc pociťovat zvýšené náklady a mezinárodní sankce. Nezanedbatelné dopady má rovněž úspěšná ukrajinská kampaň namířená proti ruskému ropnému průmyslu, uvedl Rosin. Minulý týden Rusko snížilo svou prognózu hospodářského růstu pro letošní rok z 1,3 % na 0,4 %.
„Ukrajinské útoky způsobily škody v energetickém sektoru v řádu miliard dolarů,“ tvrdí Rosin. Dopady války podle něj musí Rusové cítit i na domácí půdě. „Kdy si (Putin) uvědomí skutečnou situaci? Ukrajinská otázka je pro něj totiž natolik ideologická, že pro něj asi nebude snadné změnit názor,“ přemítá Rosin. Domnívá se navíc, že ruského vůdce neodradí ani zjevné vojenské neúspěchy.
„Budou se snažit, aby příští zima byla pro Ukrajince přinejmenším stejně krutá jako ta letošní, ne-li ještě krutější. Pokud svého cíle nedosáhne vojenskými prostředky, bude se o to jistě snažit jinými způsoby, aby v Kyjevě dosadil proruskou vládu,“ předpokládá.
Ruská společnost se zároveň musí vypořádat s vojáky vracejícími se z fronty. „Přinášejí si s sebou násilí, nestabilitu, psychické problémy a kriminalitu,“ uvedl Rosin. Někteří se podle něj přidávají k organizovaným zločineckým skupinám.
Rosin dle svých slov zatím v Rusku nevidí téměř žádné známky nepokojů, což přičítá přísné kontrole možných zárodků odporu bezpečnostními složkami. „V tuto chvíli opravdu nevidím žádnou pouliční revoluci, ale někdy jsou takové systémy uvnitř velmi ‚duté‘, a pokud se něco stane, stane se to velmi rychle a všichni budeme překvapeni,“ doplnil.
Polská policie zadržela tři osoby v souvislosti se zavražděním ruského karikaturisty Semjona Skrepeckého ve městě Biala Podlaska na východě země, ale po pachateli vraždy nadále pátrá, uvedla dnes rozhlasová stanice RMF 24 na svém webu. Skrepeckého zastřelil neznámý střelec v pondělí ve městě, ve kterém 44letý ruský umělec a kritik Kremlu žil i se svou rodinou v exilu. Na vyšetřování případu se podle stanice podílí též polská kontrarozvědka.
Dalších osm raněných, včetně čtyřleté dívky a 13letého chlapce, si vyžádal noční nálet ruských dronů na město Balaklija v Charkovské oblasti na východě země, informoval šéf správy regionu Oleh Syněhubov.
V Chersonu ruský dron zasáhl mikrobus sloužící jako taxi, na místě zahynul jeden člověk, uvedl náčelník oblastní správy Oleksandr Prokudin. Útok zranil tři lidi, 75letou ženu a dva muže ve věku 66 a 64 let, dodala oblastní správa. Ještě během noci ruský dron zasáhl sanitku a zranil dva záchranáře ve věku 51 a 63 let, informovala městská správa.
