Otázky a odpovědi o hantaviru: Hrozí v Česku? Jak je nebezpečný? Prymula má jasné odpovědi

  • Video se připravuje ...
    Autor: Bára Holá - 
    13. 5. 2026
    05:00

    Světová zdravotnická organizace zatím potvrdila devět případů nákazy hantavirem, další dva jsou téměř jisté a zřejmě podle šéfa WHO přibudou další. Hantavirus se rozšířil z výletní lodě Hondius. Jak moc nebezpečný virus je? Kdo a kde se může nakazit? Hrozí nebezpečí i u nás? Máme se bát dalších lockdownů? Nejen na v Epicentru odpovídal epidemiolog Roman Prymula.

  • 1.Co je to hantavirus?

    Podle epidemiologa Romana Prymuly je hantavirus virus, který se objevuje běžně v přírodě. Jde o tzv. RNA virus, který se vyskytuje i na území České republiky, ovšem ne všude.

    „V podstatě v krajích Jihočeském a Severomoravském. Je přenášen hlodavci, tzn. zpravidla hraboši a podobnými hlodavci, které tady máme, nicméně je to virus, který se objevuje v řadě různých variant. Máme minimálně 32 variant různých hantavirů, a ty se dělí na dvě základní kategorie, jedna je tzv. starý svět, to jsou hantaviry, které se vyskytují v Evropě a v Asii, a pak to jsou hantaviry, které jsou tzv. nový svět. Ty se vyskytují dominantně na americkém kontinentu, zpravidla v Latinské Americe. A ten poslední, který nám dělá starosti, ten andský virus, tak ten pochází konkrétně z Argentiny,“ vysvětlil Prymula.

  • 2.Jak je to s nákazou?

    Varianta starý svět, tedy hanatvirus původem z Evropy a Asie, se podle Prymuly přenáší primárně z hlodavce na člověka a nedochází u něj k mezilidskému přenosu.

    „Jediná šance, jak se nakazit touto variantou, je, že se nakazíme prostřednictvím buď trusu, moči nebo slin různých hlodavců. S tou se zpravidla setkáme tak, že vejdeme do prostoru, který není úplně dobře udržován. Jsou to nějaké staré garáže, různé sklady, sýpky, a v podstatě, když tam třeba zametám, tak se zvedne prach, který je kontaminovaný právě tímto virem, a takto se mohu nakazit. To je ta varianta, která je tady u nás,“ dodal epidemiolog.

  • 3.Jaké jsou příznaky?

    Hantavirus podle Romana Prymuly vyvolává onemocnění, které připomíná hemoragickou horečku, proto se lidé onemocnění obávají. Na druhou stranu dodává, že ta hemoragická horečka nemá až tak závažný průběh, alespoň v té evropské formě.

    A když se zamýšlíme nad tím, jak ona může poškodit toho člověka, tak dominantní příznaky jsou ve finále z poškození ledvin, dochází tam k ledvinovému selhání a ten člověk umírá, protože jeho ledviny přestávají fungovat. Jediná šance, jak trochu zmírnit ten průběh, je, protože nemáme kauzální léčbu, provádění dialýzy, ale to samozřejmě nemusí stačit,“ poznamenal odborník.

  • 4.Jak vysoká je úmrtnost na hantavirus?

    Podle Romana Prymuly smrtnost u viru evropského typu se pohybuje mezi 5-15 %, v Česku okolo 1 %. Mnohem závažnější průběhy jsou u varianty latinskoamerické, u andského viru.

    „Kde ta smrtnost se pohybuje na patě 35-50 %, a v podstatě ten průběh je odlišný, tzn. po úvodním obraze de facto chřipkového průběhu. Jsou postiženy dominantně plíce a dochází k secernaci tekutiny do plicních sklípků. Ten člověk se dusí a hovoříme o tzv. vodnatelnosti plic, která dramaticky omezuje výměnu dýchacích plynů ve sklípkách a v podstatě ten člověk umírá na respirační selhání. Ta smrtnost je enormně vysoká, je srovnatelná s některými nejzávažnějšími horečkami, které známe, jako je třeba ebola,“ popsal v Epicentru epidemiolog fatální následky a průběh onemocnění.

  • 5.Za jak dlouho zjistíme, že jsme se nakazili?

    Roman Prymula v Epicentru uvedl, že inkubační doba u hantavirů je velmi proměnlivá.

    „Můžeme hovořit o takové standardní krátké inkubační době mezi 10-14 dny, ale běžná inkubační doba se pohybuje mezi 2-3 týdny. Ale jsou popsány případy, kde ta inkubační doba byla téměř 8 týdnů, tzn. je tady vysoká variabilita, což je nepříjemné z hlediska protiepidemických opatření,“ dodal Prymula a uvedl, že v takovém případě je nutné postupovat v souladu s maximální inkubační dobou, aby nemohlo dojít k dalšímu přenosu.

  • 6.Hantavirus versus covid19

    Covid je onemocnění, které se šíří respirační cestou s vysokým interhumánním přenosem. To v praxi znamená, že pokud člověk má covid a kolem něj se vyskytují lidé, kteří ho neprodělali, tak je vysoká pravděpodobnost, že se většina z nich nakazí. To v případě hanataviru nepřichází v úvahu.

    „Toto je onemocnění, které se primárně se šíří na lidskou populaci, a ten interhumánní přenos je velmi omezen v podstatě jenom na tu variantu nového světa, popřípadě, když mluvíme o tom andském kmenu, tak na něj. A ta šance, že se přenese to onemocnění dál, je naprosto minimální. Musím být opravdu v dlouhém kontaktu s tím jedincem, a to se v praxi neděje. Tzn. tady se mi nestane, že bych byl v jedné místnosti, kterou procházím, a nakazil jsem se. To u covidu bylo zcela pravidlem,“ porovnal odborník obě onemocnění a dodal, že i v podstatě diagnostika je velmi podobná. Nákazu virem odhalí testy.

    „Používáme různé PCR metody, které jsou schopny ten virus diagnostikovat poměrně záhy, ale každopádně to není hned první den, kdy jsme v kontaktu, protože tam není ještě dostatek kopií toho viru, abychom je byli schopni získat,“ vysvětlil Prymula.

  • 7.Existuje prevence?

    Proti hantaviru prevence rozhodně podle epidemiologa existuje. V běžné praxi je ale mnohem jednoduší než na příklad na lodi, odkud se nákaza rozšířila dál.  

    „Když vidíme, jakým způsobem se zachází s těmito pacienty, tak to jsou samozřejmě bariérové ochranné pomůcky. Pokud byla evakuována ta loď, tak ti lidé, kteří tu evakuaci prováděli, měli celotělové ochranné oděvy, měli respirátory a případně i ochranu očí, aby nedošlo k nákaze přes spojivky,“ popsal Prymula situace podobnou té, kterou naši zdravotníci zažívali během nejtvrdšího úderu covidu.

    „Nicméně v praxi to je výrazně jednodušší. Pokud člověk chce uklízet kontaminované zařízení, dejme tomu nějakou stáj nebo nějakou místnost, kde by se mohl vyskytovat trus právě hlodavců, kteří jsou infikováni hantavirem, tak je nezbytné, aby měl respirátor a aby se kryl před nákazou tím kontaminovaným prachem,“ uzavřel Prymula, s tím, že u nás žádné přísnější restrikce nehrozí a stejně ani tak zatím není primární zájem na vývoji vakcíny proti hantaviru.

    Výletní loď MV Hondius, plující pod Nizozemskou vlajkou, zahájila plavbu 1. dubna v argentinském městě Ushuaia. První cestující, 70letý Holanďan, zemřel na palubě 11. dubna. Jeho tělo bylo 24. dubna vyloženo na ostrově Svatá Helena, kde vystoupily také tři desítky lidí, včetně manželky zesnulého Nizozemce. Ta 26. dubna zemřela v nemocnici v Johannesburgu, kde testy potvrdily, že se nakazila hantavirem.

Jirik-ta ( 13. května 2026 11:13 )

😁 mediální realita. Hitlera když nastoupil k moci volilo téměř 80% a tihle maji 70% to jim bohatě stačí.

Jirik-ta ( 13. května 2026 11:10 )

👍 a tak tvoří mediální realitu vesele dál.

Jan Arnošt ( 13. května 2026 11:04 )

Už rozjíždím výrobu roušek na lince z Tchajwanu, kterou vyjednal Pepek Vyskoč s pletařkou svetrů Markétou 😃
Budou se hodit vyděšeným ovcím 😁

Eva Lenská ( 13. května 2026 09:48 )

Spíš je to realita, řekla bych.

Milan Šmid ( 13. května 2026 09:14 )

Je to realita nebo HOAX ?
Ekonom a datový analytik Ed Dowd, který v minulosti pracoval jako správce fondu pro BlackRock, ve včerejším rozhovoru připomněl, že to, co se nyní odehrává, je přesně podle scénáře, který dříve nastínilo Světové ekonomické fórum (WEF).
Tedy současná krize je předem plánovaná, řízená.
Ed Dowd ve videu říká:
Tak se vraťme k tomu, co nám WEF řekla před dvěma, třemi lety v článku nazvaném „Polykrize.“ Takže, za prvé, nikdo z nás nevěděl, kdo je WEF před COVIDem. Měli tam coming out party s nějakými bondovskými padouchy, Hararim a Schwabem.
Takže ti Bondoví padouši přicházejí a vyprávějí nám o Velkém resetu. Pak začnou mluvit o dalším problému, kterým je polykrize. A řekli, že budou následovat kybernetické útoky, další pandemie a válka.
Co máme teď? Bessent mluví o tom, že A.I. by vám mohla ukrást peníze z banky. Máte válku, máte hantavirus a k tomu přidejme mimozemšťany jako rozptýlení.
Ano, potřebujete lidi, kteří žebrají o tisk peněz. Takže nemůžete jen vytisknout peníze a říct, že vytisknete hromadu peněz. Potřebujete výmluvu a Covid byl dokonalá záminka.“
Stejnou záminkou bude samozřejmě i „polykrize,“ kterou „předpovědělo“ (či spíše naplánovalo) WEF.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa