Viroložka Hana Zelená: Hantaviry přenáší hlodavci i v Česku. Loni se nakazilo 11 lidí!
Myší virus děsí Evropu. Na lodi MV Hondius se už nakazilo nejméně sedm lidí, tři zemřeli. Viroložka Hana Zelená ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě vysvětluje, že hantavirem můžete onemocnět i v Česku. Jde ale o jiný typ, než ten, který se rozšířil na výletním plavidle.
Na lodi kotvící nyní u Kapverdských ostrovů, řádí jihoamerický typ Andes. Právě ten tvoří mezi hantaviry výjimku a je přenosný z člověka na člověka. Vyvolává tzv. hantavirový plicní syndrom, tedy zavodnění plic a jejich akutní selhání. Lék neexistuje a smrtnost dosahuje až 50 %. Přenos z člověka na člověka však vyžaduje velmi těsný kontakt. Přirozeným hostitelem hantaviru Andes jsou divocí jihoameričtí křečci.
Jako první onemocněli manželé z Nizomzemska. Sedmdesátiletý muž zemřel 11. dubna a jeho o rok mladší manželka podlehla nákaze po vystoupení z lodi v nemocnici 26. dubna. Třetí cestující, Němka, zemřela 2. května. Kde se nizozemský pár nakazil hantavirem, není ještě stoprocentně jasné, ale nejpravděpodobněji se tak stalo během pozorování ptáků nedaleko města Ushuaia, které je srdcem Ohňové země, píše web týdeníku Focus. Ushuaia, považovaná za nejjižnější město světa, slouží jako brána do Antarktidy.
Ti, kteří se účastnili výletu pozorování ptáků, mezi nimiž byli nizozemští manželé, údajně navštívili skládku, kde mohli přijít do kontaktu s hlodavci, kteří virus přenášejí. Vyšetřování přesných okolností nákazy ale pokračuje.
Většina hantavirů se přenáší nepřímo. „Člověk se obvykle nakazí náhodně prostřednictvím vdechnutí prachu kontaminovaného močí infikovaných hlodavců, vzácněji kousnutím,“ vysvětluje viroložka Hana Zelená ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.
V Evropě se nejčastěji šíří hantaviry Puumala a Dobrava. I ty přenáší hlodavci, konkrétně norníci a myšice. Onemocnění vyvolaná virem Puumala mají spíše lehčí průběh s nízkou smrtností, nejvíce případů je ve Finsku a dalších zemích severní Evropy. Nejtěžší případy v Evropě vyvolává virus Dobrava, které mohou až v 10 % končit smrtelně. Nejvíce případů je pak na Balkáně.
Na virologii Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, která se hantaviry zabývá, loni akutní infekci odhalili u jedenácti lidí, šlo o devět mužů a dvě ženy. V jednom případě se jednalo o typ Puumala, v 10 případech šlo o typ Dobrava. Dále byly v roce 2025 prokázány u 5 mužů protilátky, to znamená, že infekci někdy v minulosti překonali. Evropské hantaviry vyvolávají tzv. krvácivou horečku a útočí především na ledviny. „V Česku je výskyt hantavirového onemocnění vzácný, ročně je hlášeno přibližně 10 až 15 případů, většina z nich je z Moravskoslezského kraje a Jihočeského kraje. Nelze však vyloučit, že reálný výskyt je vyšší a ne všechny případy jsou odhaleny a správně diagnostikovány,“ doplňuje Hana Zelená.
Specifická léčba u žádné z hantavirových infekcí neexistuje. Lékaři se pouze snaží pomoci tělu překonat nemoc samo. K dispozici není ani vakcína. Nákaza nejvíce hrozí osobám, které se pohybují tam, kde mohou potkat hlodavce – lidé tábořící v přírodě, vojáci, lesníci, myslivci, osoby bez domova, lidé zasaženi přírodními katastrofami a podobně. Nakazit se však mohou i ti, kdo uklízejí zanedbané sklepy, kůlny či sklady krmiv, kde dochází ke zvíření prachu kontaminovaného močí hlodavců. Odborníci radí chránit si v takovém případě dýchací cesty respirátorem.
Asi ne. To je podle toho, co obyvatelé jedí. Číňani baští netopejry, na Kapverdách Miki Mause. Drž se poctivého českého pašíka a snad všemu utečeš, pokud si vědátoři zase něco nevymyslí, aby na objednávku vlády nějakého bacila nevymysleli.