Tragická smrt českého horolezce v Řecku: Zemřel kvůli chaosu při záchraně?

Zásah na pomoc Čechovi, který tento týden zemřel při výstupu na řeckém ostrově Kalymnos, doprovázel zmatek. Píše to řecký deník Kathimerini. Odkazuje se na svědectví jednoho z přítomných při incidentu, který si stěžoval na obtížnou komunikaci v angličtině. Podle záchranného týmu na ostrově Kalymnos zásah a snesení z hor poraněného Čecha zpozdilo čekání na vrtulník, který nakonec nemohl kvůli špatnému počasí a komplikovanému terénu zasáhnout.

Na řeckém ostrově Kalymnos zemřel Čech! Horolezec spadl ze skály

Deník poukazuje na příspěvek na sociálních sítích, který zveřejnil litevský horolezec Kestutis Skrupskelis, který tvrdí, že byl u pádu šedesátiletého Čecha. Podle něj se blízcí zraněného horolezce potýkali s obtížemi v komunikaci s nouzovou linkou, protože operátoři nemluví anglicky. „Několikrát jsme museli zopakovat, že jsme na Kalymnosu a ne na Kosu,“ uvedl Litevec. Ostrovy leží blízko sebe. Skrupskelis mimo jiné kritizoval podle něj špatnou fyzickou připravenost záchranného týmu, nedostatečné vybavení a malou schopnost komunikovat v angličtině.

Podle horolezce zásah trval přes pět hodin, což považuje za příliš dlouhou dobu pro záchranu lidského života v Evropě.

Snesení zraněného horolezce opozdily podle prohlášení záchranného týmu na ostrově Kalymnos, který tvoří dobrovolníci, neúspěšné pokusy o přistání přivolaného vrtulníku. „Záchranáři zdůraznili, že v minulosti se v podobných případech vrtulníkům nepodařilo přiblížit kvůli nedostupnosti místa a špatným povětrnostním podmínkám,“ uvedl tým, podle které jeho záchranáři od začátku preferovali snesení zraněného po zemi. Když bylo jasné, že vrtulník nezasáhne, začalo se stmívat a počasí se zhoršilo, uvedla služba.

„Znásilnil mě kněz, od církve jsem se spravedlnosti nedočkala,“ říká přeživší Petra Panská

Podle služby někteří z blízkých zraněného chtěli přečkat noc v horách. Nakonec se je ale podařilo přemluvit pro sestup, při kterém se zraněnému přitížilo. „Když Peter přestal dýchat, byly provedeny pokusy o oživení, které byly zastaveny kvůli nepříznivé prognóze (vzdálenost více než dvě hodiny od další specializované péče),“ uvedli záchranáři.

Záchranný tým na ostrově tvrdí, že funguje bez státní pomoci. „Od roku 2013 máme na kontě více než 150 záchranných akcí bez ztrát na životech, přičemž průměrná doba dojezdu a převozu sanitkou činí dvě hodiny,“ uvedl v prohlášení. Na nedostatečnou pomoc od státu a péči o horské trasy poukazuje i horský průvodce Aris Theodoropulos. „Snažil jsem se marně přesvědčit úřady, aby ustanovily národní orgán, který by spravoval horolezecké areály,“ řekl Kathimerini Theodoropulos, podle kterého nepomáhá ani radnice ostrova.

Již v minulosti Řecko čelilo kritice za špatné vybavení záchranných a zdravotnických složek na svých ostrovech, které jsou někdy obtížné dostupné z pevniny a kde se počet lidí výrazně zvyšuje v turistické sezóně. Dostupnost těchto služeb podle některých kritiků zhoršily rozpočtové škrty při finanční krizi v uplynulých letech.

Úřady na Kalymnosu, který je na horolezecké turistice do značné míry závislý, nyní chtějí prověřit všechny lezecké trasy vytyčené před rokem 2005. Lezcům úřady prozatím doporučují, aby se takovým trasám vyhýbali, pokud tyto lezecké cesty v uplynulých letech neprošly obnovou.