Něžné modré kvítky ještě před pár desítkami let zdobily českou krajinu. Lněné plátno patřilo k tomu nejkvalitnějšímu, co u nás vznikalo. Jenže po roce 1990 továrny zavřely, velké lány zmizely a kolem roku 2010 přišel definitivní konec jeho pěstování u nás.Teď se ale blýská na lepší časy.
Paní Monika chce tradici lnu zase obnovit. Mluví o něm ve školách, spolcích, obcích i mezi sousedy a pomáhá ho vracet na zahrádky, políčka i obecní pozemky.
„Len se seje v druhé polovině dubna. Doufám, že se do toho pustí co nejvíc lidí,“ řekla žena, která stojí za projektem nadačního fondu Mosty a prameny. Právě tam se rozhodli oprášit lněnou tradici, která u nás vždycky byla. Jen na ni lidé zapomněli.
Chyť se
Len jako lék na rozpadlé vztahy i uspěchaný svět? „To není utopie. Lněné vlákno může lidi spojovat,“ vysvětlila. Inspiraci našla i u domorodých žen, s nimiž nějaký čas žila. Opakovaly jí silné poselství: „Přírodní vlákna jsou základ. Napoj se. Chyť se.“
Přesně to dnes dělá. Už sedm let obnovuje se ženami šití, spřádání i tkaní. Vznikají společenství, kde se lidé zklidní, najdou cestu sami k sobě i k rodině. „Je nám spolu dobře,“ prozradila.
Len má vlastnosti, které moderní syntetika neumí napodobit. Dýchá a reguluje teplotu, odsává vlhkost, je přirozeně antibakteriální, uklidňuje tělo i nervy a respektuje tělo.
Záhonek, sousedé a první nit
Program »Pěstuj len« je otevřený každému. Stačí malý záhonek. Len pokvete, udělá radost a na přelomu srpna a září přijde sklizeň. Účastníci dostanou praktické rady, setkají se s lnářkami i tkadlenami a už první rok si mohou z vlastního lnu upříst nit nebo utkat drobný výrobek. Zájemci se mohou zapojit přes web
Díky rostoucímu zájmu znovu začaly fungovat i tírny, kam mohou pěstitelé vozit úrodu. V tírně se zpracovávají stonky lnu, oddělují se tu textilní vlákna od dřevnaté části pomocí tření. O malé lněné továrně se mluví, spolupráce s firmami, které ze lnu šijí, se rozjíždí. „Návrat skutečné textilní výroby je běh na dlouhou trať,“ dodala.
VIDEO: Jaroslava Belfínová (47) z Klatovska ukazuje ruční výrobu řezaných svíček.
Jaroslava Belfínová (47) z Klatovska ukazuje ruční výrobu řezaných svíček Zbyněk Schnapka
