Změna času je pravidelné posunutí hodin o jednu hodinu dopředu nebo dozadu, které se v některých zemích provádí dvakrát ročně. Cílem je lépe využít denní světlo během roku.

Kdy se mění čas v roce 2026?

  • na letní čas se přechází v neděli 29. března 2026 (ve 2:00 → 3:00)
  • na zimní čas se vracíme v neděli 25. října 2026 (ve 3:00 → 2:00)

Změna času se řídí pravidly EU a probíhá vždy poslední neděli v březnu a poslední neděli v říjnu.

Jak změna času funguje?

Změna času probíhá vždy v noci ze soboty na neděli, aby co nejméně narušila běžný pracovní režim. Hodiny se během roku posouvají dvakrát:

  • na jaře se přechází na letní čas a hodiny se posunou o jednu hodinu dopředu
  • na podzim se vrací zimní čas a hodiny se posunou o jednu hodinu zpět

V praxi to znamená, že při jarní změně spíme o hodinu méně, zatímco při podzimním návratu si naopak jednu hodinu přidáme.

Psycholožka Radana Rovena Štěpánková o změně času: Věřte tělu a přizpůsobte režim

Psycholožka Štěpánková o změně času

Přechod na letní čas a jeho dopady na zdraví

Při přechodu na letní čas se hodiny posouvají o jednu hodinu dopředu. Noc je tak o hodinu kratší a lidé obvykle spí méně než obvykle. Smyslem letního času je prodloužit večerní denní světlo v teplejší části roku, aby bylo světlo déle i po skončení pracovního dne.

Pro lidský organismus ale může být jarní změna náročnější, protože narušuje přirozený spánkový rytmus. Někteří lidé mohou pociťovat únavu, horší soustředění nebo problémy se spánkem. Odborníci proto doporučují několik dní před změnou chodit spát o něco dříve, omezit večer kofein a trávit více času na denním světle, které pomáhá tělu přizpůsobit biologické hodiny.

Přechod na zimní čas a jeho dopady na zdraví

Na podzim se hodiny vracejí o jednu hodinu zpět a začíná takzvaný zimní, tedy standardní čas. Díky tomu je ráno dříve světlo, ale odpoledne a večer se stmívá rychleji. Tento čas více odpovídá přirozenému slunečnímu rytmu během zimních měsíců.

Podzimní změna bývá pro většinu lidí snazší, protože spánek se o hodinu prodlouží. Přesto může krátkodobě ovlivnit spánkový režim nebo náladu, zejména když se dny začnou rychle zkracovat. Lékaři proto doporučují dbát na pravidelný spánkový režim, dostatek pohybu a pobyt venku během dne, což může pomoci zmírnit únavu nebo sezónní pokles nálady spojený například se Sezónní afektivní poruchou (SAD). Jde o typ deprese, který se objevuje hlavně na podzim a v zimě, kdy je méně denního světla. Postihuje především ženy a lidi žijící ve vyšších zeměpisných šířkách. Potvrzují to i lékaři. Střídání času stojí i za některými nehodami i infarkty , tvrdí psycholožka Radana Rovena Štěpánková.

Expertka radí, jak zvládnout změnu času: Co jednoduchého můžeme udělat?

Biochemička o zrušení střídání času: Evropa k tomu časem dospěje. Jaký by měl platit?

Proč se změna času zavedla?

Změna času byla zavedena především kvůli snaze lépe využít denní světlo a ušetřit energii. Posunutím hodin v letních měsících měli lidé více světla večer, což mělo v minulosti snížit spotřebu elektřiny na osvětlení. Myšlenka se začala šířit už na konci 19. století a některé státy ji poprvé zavedly během první světové války, kdy hledaly způsoby, jak šetřit energii a palivo.

S myšlenkou využívat více denního světla jsou často spojováni například americký státník, vědec a jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin nebo novozélandský vědec George Vernon Hudson.

Používá se posun času všude?

Změnu času dnes nevyužívá řada států, například Japonsko, Island nebo Indie. Důvody jsou různé. Některé země leží blízko rovníku, kde se délka dne během roku téměř nemění, takže by posouvání hodin nemělo velký smysl.

Jinde se od změny času ustoupilo kvůli nízkým energetickým úsporám nebo kvůli negativním dopadům na zdraví a každodenní fungování lidí.

Bude se změna času v Evropské unii rušit?

O zrušení střídání letního a zimního času se v EU diskutuje už několik let. Evropská komise navrhla změnu v roce 2018 poté, co velká internetová anketa ukázala, že většina respondentů si přeje pravidelné posouvání hodin zrušit.

Podle výsledků bylo 84 % respondentů pro zrušení pravidelného posouvání hodin.

Proč ke zrušení ještě nedošlo?

Plán počítal s tím, že by si jednotlivé státy vybraly, zda chtějí natrvalo používat letní, nebo zimní čas. K dohodě ale zatím nedošlo. Některé země totiž preferují trvalý letní čas, zatímco jiné chtějí ponechat standardní zimní čas.

Právě obavy z toho, že by si sousední státy zvolily různé časy a vznikly by tak komplikace v dopravě, obchodě nebo pracovním režimu, jsou jedním z důvodů, proč se změna zatím neuskutečnila. Debata o budoucnosti změny času proto v Evropě stále pokračuje.