Expertka radí, jak zvládnout změnu času: Co jednoduchého můžeme udělat?
Ručička hodinek se znovu posouvá o hodinu nazpět a začne platit lidově známý zimní čas. Správně přitom jde o standardní středoevropský. Opět se taky řeší to, jestli by se mělo každoroční střídání zrušit, a jaký čas by vlastně měl platit? V tom má biochemička Helena Illnerová jasno. V Epicentru taky prozradila, jak je důležitá práce se světlem, a proč bychom měli v těchto dnech vyrazit ven.
Ručičky hodin budou o hodinu nazpět posunuté zase až do konce března. A když se vedou věčné diskuse o tom, jaký čas by měl tedy už jednou provždy platit - biochemička Helena Illnerová má jasný názor.
Nechat bychom si podle ni měli ten standardní středoevropský čas (lidově známý spíše pod pojmem zimní). Pro Čechy je navíc přirozenější. „Slunce máme nad hlavou v poledne a půlnoc je opravdu polovina tmavé periody dne,“ popsala Helena Illnerová.
Každý živý tvor má své vnitřní hodiny
Teď se podle vědkyně díky navrácení hodiny nazpět budeme takzvaně „zpožďovat,“ k tomu ale s úsměvem dodává, že jen málokdo by si mohl stěžovat na to, že si o hodinu přispí. Připustila ale, že řada lidí může mít teď problémy se vstáváním.
Podle vědkyně totiž zapomínáme na naše vnitřní hodiny. Ty má každý živý tvor. „To je základní vlastnost živé hmoty, že mají v sobě biologické hodiny nebo ten vnitřní časový systém, a ten není dán tím, že by se venku střídalo světlo a tma,“ vysvětlila. Ovšem ale světlo i tmu potřebujeme proto, aby se nám tyto vnitřní hodiny seřizovaly přesně na 24 hodin
Vědkyně dodává, že je velice důležité vnější osvětlení, kterého ovšem teď budeme mít kvůli kratším dnům pomálu…Takže jakmile bude jenom trochu hezky, máme vyrazit ven.
Šup na procházku
„Jakmile i teď v zimě bude trochu jasnější den a začne svítit slunce, tak šup na procházku, pokud to zrovna jde,“ uvedla Helena Ilnerová k tomu, jak lépe snášet přechod na zimní čas. Naše vnitřní hodiny si pak nejčastěji podle biochemičky rozhazujeme sami - ať už kvůli práci na směny, nebo létáním přes víc časových pásem.
I když se dny budou zkracovat, vlastně denního světla máme dost.„Nemáme to zase tak špatné, osm hodin světla, to by mělo obyčejnému člověku stačit,“ podotkla Illnerová.
„Samozřejmě nestačí všem a záleží na tom, kdy vstávají a podobně,“ dodala. Potíž to může být ve Skandinávii, v Kanadě či Rusku. „Tam se zkoumá takzvaná afektivní porucha, v zásadě jde o to, když někomu krátká doba světla dělá problémy,“ vysvětlila. Náhražkou za pro nás nejlepší ranní světlo, může být podle biochemičky silné umělé osvětlení. To bychom měli ale vždy konzultovat s odborníky, například očními lékaři.
Lidi i zvířata spí stále stejnou dobu. Pouze na hodinách je jiný čas.To ovšem ty kočky nevědí.