„Cvičení mi zachránilo život,“ říká mistr světa v kulturistice Michálek, který se díky sportu přenesl přes smrt manželky
Leden je měsíc předsevzetí a nových začátků. Právě proto je prvním letošním hostem Blesk Podcastu absolutní mistr světa v kulturistice z roku 2010 a dnes vyhledávaný fitness trenér Jindřich Michálek. Muž, který celý život zasvětil pohybu, a kterému sport doslova zachránil život, když byla jeho manželka před osmnácti lety zavražděna.
Michálek se ke kulturistice dostal už jako teenager. Původně ale mířil jinam. „Jsem z fotbalové rodiny, bylo tak nějak dané, že budu hrát fotbal,“ vzpomíná v podcastu. Jenže i když mu to šlo, cítil, že to není úplně jeho svět. „Já jsem spíš individualista,“ říká otevřeně. Zásadní zlom přišel ve chvíli, kdy viděl první filmy s Arnoldem Schwarzeneggerem nebo Jean-Claudem Van Dammem. Činky, svaly a silné postavy ho okouzlily. A taky v tom hrály roli holky. „Měl jsem tehdy nízké sebevědomí a chtěl jsem se jim líbit,“ přiznává s úsměvem.
Na soutěže nespěchal. „Cvičil jsem dlouho a pořád jsem si říkal, že ještě nejsem připravený,“ popisuje. Okolí ho tlačilo, ať to zkusí, on si ale chtěl být stoprocentně jistý. Když pak na pódium nastoupil, začal sbírat jeden titul za druhým - včetně absolutního mistra světa v kulturistice roku 2010. Sám ale otevřeně přiznává, že ve vrcholové kulturistice hrají obrovskou roli geny. „Bez práce to nejde nikde, ale na té nejvyšší úrovni v tomhle sportu jsou geny opravdu zásadní,“ tvrdí.
V Blesk Podcastu se otevřeně mluví i o steroidech. Michálek si nehraje na svatého. „Nikomu to neberu a nikoho neodsuzuji. Když jsem dělal kulturistiku vrcholově, steroidy jsem bral,“ přiznává. Podle něj se bez nich neobejde nejen kulturistika, ale vrcholový sport obecně. Zároveň ale varuje před následky. „Lidi by měli vědět, proč to dělají, za jakou cenu a jaká jsou rizika,“ upozorňuje.
Extrémy podle Michálka nejsou zdravé nikdy v ničem a vrcholová kulturistika extrémní je. „Já tím žil, strava a všechno kolem pro mě bylo tak zásadní, že jsem byl schopný třeba rozžvýkat sušenku a vyplivnout ji,“ přiznává bez obalu. Dnes už se tomu směje. „Jsem rád, že je tohle období za mnou,“ dodává. Dnes, coby osobní trenér, doporučuje svým klientům pravidlo 80 ku 20. „Osmdesát procent času držet režim a dvacet procent si dopřát. Drastické diety fungují jen krátkodobě. Čím jsou přísnější, tím míň jsou udržitelné,“ varuje.
A fungovaly vůbec jeho svaly na holky, jak si původně vysnil? „Asi jo,“ směje se. Ne vždy ale ideálně. Vzpomíná na rande, kdy ho dívka pozvala na víno a film. „V devět večer jsem si šel pro tvaroh, který jsem si přinesl z domu,“ popisuje. Místo romantiky pak pustil černobílý dokument o kulturistovi. „Ten vztah překvapivě moc dlouho nevydržel,“ dodává s humorem.
Na psychiku je pohyb nejlepší lék
Dnes se Michálek už 23 let živí jako fitness trenér. „Paradoxně je to často psychicky náročnější než fyzicky,“ říká. Klienti k němu nechodí jen cvičit, ale svěřují se mu se svými příběhy. „Jsem hodně empatický, dřív jsem si to bral hodně na sebe. Dnes už s tím umím naštěstí pracovat líp,“ říká. I proto dokáže lidi motivovat. „I jednou týdně má cvičení smysl, ideální je to ale za mě dvakrát týdně. Nejlepší je kombinace silového tréninku a kardia,“ doplňuje.
V lednu ve fitku potkává každoročně i takzvané „ledňáčky“, kteří se na Silvestra rozhodli začít cvičit. „Jejich nejčastější chyba je, že přepálí start a pak nevydrží,“ říká. Podle něj se vyplatí investovat do trenéra. „Když to chcete dělat dlouhodobě, ty peníze za to stojí, nastaví vám režim, udělá plán, ukáže správnou techniku,“ myslí si.
Podle Michálka neexistuje věk ani váha, kdy by bylo pozdě začít. „Mám sedmdesátiletou klientku i pána, který váží přes dvě stě kilo. Všechno jde, jen se musí chytře,“ tvrdí. Mezi jeho klienty patří i známé osobnosti, například rapper Marpo, Iva Kubelková, Anička Kadeřávková nebo Adam Mišík. „Jsou všichni skvělí, makají, jsou zodpovědní. Ale beru je úplně stejně jako každého jiného, ke všem svým klientům přistupuju se stejnou péčí,“ dodává.
Nejsilnější část rozhovoru přichází v závěru, kdy Michálek otevírá téma psychiky. „Sport a psychika spolu úzce souvisí,“ říká. A má i vlastní zkušenost - 14. prosince 2007 totiž přišel o manželku. Byla zavražděna, pachatel se následně oběsil. Do detailů logicky zabíhat nechce, ale přiznává, že ho zachránil právě sport. Bez něj by hrozilo, že propadne alkoholu nebo drogám. „Přežil jsem jen díky sportu,“ říká ve studiu s husí kůží na rukou. V náročném životním období si našel byt minutu od fitka, které tehdy fungovalo nonstop. „Trávil jsem tam klidně pět hodin denně. Šel jsem cvičit třeba i o půlnoci, když jsem nemohl spát. Díky bohu za to,“ vzpomíná.
Je to frajer ten Jindřich. 👍🏻 Velmi sympatickej, rozumnej a hezky se ho poslouchá, zkrátka žádná tupá makovice. 👍🏻 Můj kamarád je taky známý, úspěšný kulturista a je to velice chytrý člověk, který i píše knížky, ale ne, o kulturistice.