„Souhlasíte se záměrem vybudovat v obci protipovodňová opatření včetně přehrady?,“ zněla otázka k hlasování, jak ji odhlasovalo zastupitelstvo. Obec dosud bojovala za názor obyvatel, kteří se v roce 2008 vyslovili v místním referendu proti přehradě. Jenže nálada ve vsi se po loňských záplavách hodně změnila.
„Staré referendum nám škodí, svazuje nám ruce. Pojďme ochraně naproti, nebraňme se jí,“ apelovala starostka Michaela Hermanová na obyvatele ještě předtím, než vhodili hlasovací lístky do urny.
Domovy budují odznova
Samotní obyvatelé se v drtivé většině názorem na hlasování netajili. „Dobře, že můžeme opět bojovat za dobrou věc. Nikdo už nechce zažít loňské září,“ řekl starousedlík Marián Šmigura (45). „My na baráku vše děláme odznovu. Z práce chodíme do práce,“ dodal.
Obyvatelé Nových Heřminov si po letech odsouhlasili výstavbu přehrady. (duben 2025) Michal Charbulák
„Já sice bydlím nad územím, kde má přehrada být, ale chci hlasem pomoci jiným. Ti, co tam bydleli, byli vykoupeni, obec je skoro poloviční, tak ať už se staví. Nevím, na co se čeká,“ řekl Antonín Zlámal.
„Jsme určitě pro. K tomu referendu mělo dojít už dávno,“ sdělili jasný názor manželé Rastislav (78) a Renata (59) Vlčkovi.
Jednoznačný výsledek
Výsledek hlasování skončil jasně. Dorazilo 146 lidí z 281 oprávněných hlasovat, pro přehradu hlasovalo 127 z nich, proti bylo 10. Devět hlasů neplatilo.
„Výsledek je skvělý, naplňuje nás radostí a hrdostí. Zavazuje nás chránit naše domovy před povodněmi. Vnímáme jej jako projev důvěry, odpovědnosti a společné vize pro bezpečnou a prosperující obec. Jde o výrazný zlom v historii Nových Heřminov,“ prohlásila nadšeně starostka Michaela Hermanová.
Přehrada u soudu
Proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady se postavili aktivisté z organizace Děti Země a dokonce ho daly k soudu. Ten zatím probíhá neveřejně.
„Obě strany souhlasily s neveřejným projednáním. Soud ale také může dospět k názoru, že je potřeba něco doplnit. Pak by veřejné zasedání ještě mohl nařídit,“ uvedl mluvčí ostravskoho krajského soudu Igor Krajdl.
Děti Země tvrdí, že se stát při vydání územního rozhodnutí nevypořádal s jejich připomínkami.
