Nová jaderná doktrína? Putin nezvládá hájit své „červené linie“ proti salámové metodě Západu
Kreml avizoval, že Rusko zahájilo revizi své jaderné doktríny. Prezident Vladimir Putin už nemá moc karet, jimiž by reagoval na další a další překračování „červených linií“ ze strany západních zemí. Spojenci Kyjevu vždy poskytnou jen malou pomoc navíc, aby nedali Kremlu záminku spustit atomovou apokalypsu.
„Putin řekl, že tato práce začala, aby se doktrína dostala do souladu s nynější situací,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v pondělí. Mnozí kremelští propagandisté už dlouho vyhrožují, že by se atomové zbraně skutečně měly použít, relativně přísná pravidla jejich nasazení by se tedy měla uvolnit. Zatím Vladimir Putin nedostal záminku jaderný útok nařídit. Sice prohlašuje, že proti Rusku vede válku „kolektivní Západ“, jenže ten nikdy neučinil žádný razantní krok, jaký by rozpoutání nukleárního pekla ospravedlňoval.
Západ zásadně pomáhá ukrajinským obráncům proti Rusku, poskytování pomoci však bylo velice postupné. „Jen dva roky nazpátek se Západ zdráhal předat Ukrajině byť jen zastaralé tanky. Teď země NATO otevřeně probírají možnost vyslání kontingentů vojenských instruktorů,“ konstatuje magazín The Insider.
Ruské jaderné zastrašování do jisté míry funguje. Spojenci Kyjeva našlapují opatrně, do překračování Putinových „červených linií“ se mnohým vládám nechce. Jiné se ale odhodlávají, třeba britská, polská, česká – a každým krůčkem, každou novou linií ukazují prázdnotu Putinovy rétoriky a motivují ostatní.
„Kdokoli se pokusí zasahovat do našich záležitostí, a tím spíše ohrožovat naši zemi a náš lid, měl by vědět, že reakce Ruska bude okamžitá a povede k následkům, s jakými jste se ve své historii ještě nikdy nesetkali. Jsme připraveni na jakýkoli vývoj událostí. Všechna rozhodnutí, která jsou v tomto ohledu nezbytná, byla přijata,“ vyhrožoval prezident jakýmkoli spojencům Ukrajiny v projevu 24. února 2022, kdy plnohodnotná invaze na Ukrajinu začala.
Putinovy plané hrozby
„Načrtnout linie je pouze první krok. Těžké pak je přesvědčit vašeho oponenta, že jste připraveni svou hrozbu splnit,“ konstatuje The Insider. Putin se do jisté míry inspiroval diktátorem KLDR Kim Čong-unem – že nebere ohledy na ztráty a je připraven v jaderné válce zemřít. „Vytvořit si uvěřitelnou image šílence pro Putina nebylo obtížné, jaderné vyhrožování bylo konstantou jeho projevů – jakož i v talk shows propagandistů ovládaných Kremlem – dlouhé roky. Sílící vojenská diktatura Ruska nenechávala nikoho na pochybách, že tam rozhoduje jedině prezident coby nejvyšší velitel ozbrojených sil. Putinovy rozhovory plné obsáhlých kázání o ‚alternativní historii‘ a náznaků, kterak jsou Rusové připraveni se obětovat a ‚jít do ráje jako mučedníci‘, zase utvrzují, že spoléhat na příčetnost ruského vůdce bude příliš riskantní,“ dodává The Insider.
Naopak západní země volí jinou strategii, jinou rétoriku: Metodu ukrajování salámu, tedy postupných malých, „tenkých“ kroků. Předpoklad je, že žádný krok sám o sobě nebude tak razantní, aby přiměl protivníka k masivní odvetě v podobě jaderného útoku.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že šéf Kremlu svým partnerům, včetně amerických představitelů, důsledně vysvětluje, že rozšiřování NATO na východ je pro Rusko nepřípustné. „Jsme rádi, že se tato prezidentova vysvětlení setkávají s pochopením,“ podotkl Peskov.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle státní agentury TASS novinářům řekl, že ruská delegace se chystá na pondělní jednání do Turecka, kde bude chtít s ukrajinskou stranou projednat obě memoranda, ruské i ukrajinské. Jejich znění podle něj nebude zveřejněno. Na otázku, kdy Rusko dokument Ukrajině předá, neodpověděl, upozornila ruská služba BBC.
Ukrajina i Rusko chtějí příměří, řekl podle agentury AFP turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který dnes přijel do Kyjeva a tento týden jednal v Moskvě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání plošné ruské vojenské agresi a její představitelé už dříve vyzvali k bezpodmínečnému klidu zbraní, Moskva však na zastavení bojů dosud nekývla. Ve středu Rusko přišlo s návrhem na druhé kolo přímých jednání s Ukrajinci 2. června v Istanbulu. Kyjev zatím oficiálně vyslání svých zástupců nepotvrdil.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle agentury Reuters uvedl, že Ukrajina chce nejprve vidět slíbené ruské memorandum, ve kterém Moskva představí své požadavky pro dosažení trvalého míru, než Kyjev vyšle delegaci na mírové hovory.
„Speciální vojenská operace“ v počátcích stála na předpokladu, že potrvá jen pár týdnů, ruské síly projdou Ukrajinou jako nůž máslem a víc Ukrajinců je bude vítat, než se jim postaví se zbraní v ruce. A Západ že se ani nestihne domluvit na nějaké reakci. Jenže kremelští stratégové se přepočítali. Ukrajinští obránci byli dostatečně odhodlaní, početní a bojeschopní. Ustáli prvotní nápor se svou dosavadní výzbrojí, zřejmě i překonali očekávání západních analytiků – a ukázali tím, že se budou bránit dál, dostanou-li zbrojní podporu.
Západní státy Kyjevu asistovaly už před vypuknutím invaze, poskytovaly cenné zpravodajské informace a varování - a teď přidaly zbrojní pomoc. Zpočátku byla malá, byť i minomety a protitankové střely Javelin sehrály svého času důležitou roli. Až koncem března 2022, kdy bylo zřejmé, že se Rusům nepodaří obsadit Kyjev, a kdy Ukrajinci spustili protiofenzivu, začala západní pomoc sílit. V dubnu přišlo těžké dělostřelectvo, obrněné transportéry a první tanky – T-72M1 z Česka. Spojené státy slíbily salvové raketomety HIMARS, které pak přišly v červnu, tehdy jen první čtyři kusy. Naopak německá vláda zatím nepovolila dodávky tanků Leopard, v obavách z překročení Putinovy červené čáry.
Stejně tak západní lídři nevyslyšeli ukrajinská volání po bezletové zóně. To by v praxi znamenalo, že by spojenci Ukrajiny sestřelovali ruské drony, rakety a letouny, čili by se přímo museli zapojit do bojů. To už by byla hodně dramatická červená linie, k jejímu překročení nedošlo a ani teď se o něčem takovém nehovoří.
Posouvání červených linií
V říjnu 2022 Ukrajinci otestovali jinou červenou linii: Podařilo se jim částečně odpálit Kerčský/Krymský most. Spojnice okupovaného poloostrova s ruskou pevninou je poměrně důležitá pro vojenskou logistiku, hlavně ale šlo o projekt drahý Putinovu srdci. A Putin neměl jak reagovat, kromě jistého zintenzivnění bombardování. Ukrajinci takto dokázali červenou linii posunout od okupovaných území Krymu a Donbasu k mezinárodně uznávaným hranicím.
V únoru 2023 dosud opatrný Berlín naplno a hmatatelně vyjádřil svou podporu Ukrajině: Souhlasil s dodáním leopardů. Na reálném bojišti možná nepomohly tak výrazně, ale gesto to bylo silné.
Ukrajinci zatím dál pokračovali v posouvání červených linií. V květnu se jim podařilo doletět několika drony až do centra Moskvy a napálit to přímo do Kremlu. Fyzické škody útok nenapáchal… „Ale psychologický efekt byl ohromný: Poprvé za celou válku si obyvatelé ruského hlavního města uvědomili, že se i oni mohou ocitnout ve válečné zóně,“ komentoval The Insider. „Později se nálety dronů na Moskvu staly pravidelným jevem a škody způsobené jejich údery přestaly být čistě symbolické. Putin se snažil najít adekvátní odpověď na tuto eskalaci, neboť ruské rakety obytné oblasti Ukrajiny zasahovaly už od prvního dne plnohodnotné invaze. Vstříc úderům na ruskou vlast prostě neměl Putin v arzenálu nic, čeho by se mohl chopit jako prostředku eskalace - samozřejmě kromě jaderných zbraní.“
To zase dalo další kuráž západním zemím: V srpnu 2023 padlo i díky tlaku veřejného mínění rozhodnutí vyzbrojit Ukrajinu stíhačkami F-16. Byť jejich dodávky a příprava, a zejména výcvik pilotů a personálu, trvá dlouho – stále ještě nepřišla zpráva, že by stíhačky už byly na Ukrajině.
Krym na dostřel
Rychlejší bylo mezitím nasazení raket s dlouhým doletem. Napřed je Ukrajinci posílali na Krym, britské střely Storm Shadow tam poprvé udeřily loni v září. V říjnu Kyjev dostal i americké ATACMS. Formálně šlo o reakci na varování Západu, že Rusko nemá na Ukrajinu střílet raketami ze Severní Koreje.
Jak se ocitl na dostřel, ztratil Krym své strategické postavení, veškeré ruské základny na poloostrově se staly snadným terčem. Západní rakety plus nově vyvinuté ukrajinské mořské drony donutily Rusko stáhnout plavidla Černomořské flotily do ruských přístavů.
„Dodání raket dlouhého doletu přišlo tak pozdě právě proto, že v prvním roce války se západní země obávaly, že údery na Krym by mohly vést k nekontrolovatelné eskalaci konfliktu. Jakmile bylo toto tabu prolomeno, západní spojenci Ukrajiny zachovali pouze poslední červenou linii a odmítli povolit použití svých raket k úderům proti mezinárodně uznanému ruskému území,“ vysvětluje The Insider.
Strategický omyl Kremlu
A i toto tabu teď padlo. Když Putin zintenzivnil operace podél státní hranice v Charkovské oblasti, jak ty pozemní, tak vzdušné bombardování; lídři NATO ukrojili další kolečko salámu. Ruské dělostřelectvo a letectvo přišlo o své relativní bezpečí kilometry za frontou.
Putinova tabu a červené linie jsou podle některých expertů strategickou chybou. „Stát, který červené linie veřejně vyhlásí, se nechce dostat do situace, kdy by byl nucen reagovat jen proto, že byly překročeny. Vždy si chce zachovat volnost jednání a rozhodovat se pro nejlepší postup za daných okolností,“ argumentuje pro The Insider politolog Branislav L. Slančev, jenž se na Kalifornské univerzitě San Diego specializuje na bezpečnostní vyjednávání, odstrašování a tzv. teorii her ve válečné analýze. Také není výhodné zahnat vyhlašováním linií protivníka do kouta. Když ultimátu nevyhoví, bude to vypadat jako projev slabosti – proto může reagovat dramatičtěji, než je výhodné. „To je situace, kterou nechce ani jedna strana. Proto se skutečné červené linie sdělují neveřejně," dodává Slančev.
„Neustálé deklarování naší vlastní červené linie by jen vybízelo Moskvu, aby přizpůsobovala své nepřátelské akce našim neustále se měnícím omezením,“ konstatoval i polský ministr obrany (a absolvent politologie a filosofie na Oxfordu) Radosław Sikorski. Západ také stanovuje nějaké linie, ale nestaví je tak ultimátně, vždy nechávají ještě další prostor. „Američané Rusům řekli: ‚Pokud odpálíte atomovou bombu, i když nikoho nezabije, zasáhneme všechny vaše pozice na Ukrajině konvenčními zbraněmi, všechny je zničíme.‘ Myslím, že to je důvěryhodná hrozba,“ uvedl Sikorski pro deník The Guardian. Američtí stratégové takovou reakci dlouho dopředu připravovali. A masivním konvenčním bombardováním by NATO ukázalo, že necouvne, ale zároveň že nestojí o nukleární eskalaci. Pořád bude mít v záloze svůj široký atomový arzenál, ale až pro případ, že by Rusko s jadernými útoky pokračovalo. Ať už Putin jadernou doktrínu změní jakkoli.
