Fiala o granátové pomoci Ukrajině: První zásilka munice z české iniciativy je v cíli
Na Ukrajině bránící se ruské agresi už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích díky české iniciativě. První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, uvedl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na síti X k výsledku společného nákupu organizovaného Českem. O posunu informoval před setkáním s prezidentem Petrem Pavlem.
„První zásilka munice z naší iniciativy před časem dorazila na Ukrajinu. Děláme, co je třeba,“ napsal Fiala.
Koncem května Fiala řekl, že na iniciativu dosud přispělo 15 zemí EU a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Memoranda s Českem podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) podepsalo k druhé polovině června 18 zemí, naposledy Island. Ukrajina by měla podle prohlášení vládních politiků dostat do konce roku asi půl milionu kusů munice, další zásilky mají dorazit v červenci.
S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel Fiala na unijním summitu v únoru. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení. Vláda bližší podrobnosti o původu munice zveřejňovat nechce, protože podle Černochové dané země mají „politiku všech azimutů“ a nechtějí se stavět na jednu, nebo druhou stranu. Opozice vládu kritizuje za to, že není jasné, kolik na iniciativu přispěje Česká republika, a zpochybňuje i kvalitu munice.
Černochová doufá, že se dodávky na bojišti projeví. „Uděláme pro to maximum možného, aby to tak bylo. Ale tu munici budou mít v ruce Ukrajinci a bude samozřejmě záležet na jejich taktice, na jejich vojenském postupu, jaký oni zvolí. My jim můžeme poskytovat podporu právě v podobě vojenského materiálu,“ řekla v nedávném rozhovoru pro ČTK.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Skvele, Fiala ma urcite velkou radost,kolik vojaku bude jeho darem zastrelenych, protoze Rusove podle nej zrejme nejsou lidi.