Nová jaderná hrozba Ruska? Děsivá střela Bulava doletí až 8 tisíc kilometrů
Rusko podle britského deníku Daily Mail uvedlo do provozu nové děsivé mezikontinentální balistické střely (ICBM) Bulava. Podle Projektu protiraketové obrany v Centru pro strategii a mezinárodní studia ve Washingtonu je Bulava schopná doletět až 8 304 km daleko.
Rusko uvedlo nové hrůzostrašné mezikontinentální balistické střely (ICBM) Bulava do provozu, píše britský deník Daily Mail. Hlavní konstruktér Jurij Solomonov řekl, že převzetí jeho ničivých nových raket do rukou ruské armády bylo oznámeno v dekretu 7. května, tedy ve stejný den, kdy prezident Vladimir Putin zahájil své další funkční období v Kremlu.
Z ponorek vypouštěná ICBM Bulava je navržena pro nasazení na ruské ponorky třídy Borej. Podle Projektu protiraketové obrany v Centru pro strategii a mezinárodní studia ve Washingtonu je Bulava schopná doletět až 8 304 km daleko a je schopná unést až deset nezávisle zaměřitelných návratových vozidel (MIRV), schopných dopravit jaderné hlavice do různých cílů.
40 stop, 37 tun
Raketa o délce 40 stop, která váží asi 37 tun, bude tvořit základní kámen ruské jaderné triády země-moře-vzduch vedle systémů Topol, Jars a Sarmat.
Zpráva o rozmístění raket Bulava přichází poté, co ruské ministerstvo obrany v listopadu prohlásilo, že jedna z jeho ponorek třídy Borej úspěšně prokázala děsivou údernou schopnost zbraně.
Při tomto testu střela vypálená z podvodní pozice v Bílém moři u severního Ruska zasáhla cíl tisíce kilometrů daleko na poloostrově Kamčatka na Dálném východě.
Ruská agentura TASS uvedla, že ruská severní a tichomořská flotila má nyní sedm ponorek Borej a každá nese 16 střel Bulava, jak se objevila řada znepokojivých videí ukazujících rakety, které byly testovány před jejich uvedením do provozu.
„Navzdory novým vnějším rizikům a výzvám se Čína a Rusko vždy navzájem podporují, posilují strategické kontakty a spolupráci a usilují o společné překonávání obtíží. To plně dokazuje, že Čína a Rusko jsou dobří sousedé a spolehliví partneři, kteří si mohou vzájemně důvěřovat. Jsme plni důvěry v budoucnost vztahů mezi Čínou a Ruskem,“ prohlásil dnes čínský premiér Li Čchiang po setkání se svým ruským protějškem Michailem Mišustinem, který je na dvoudenní návštěvě Číny a v úterý ho čeká také schůzka s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem.
V podobném duchu se vyjádřil i Mišustin, podle něhož se ekonomická spolupráce mezi Ruskem a Čínou upevňuje navzdory nestabilitě ve světě. K té však podle odborníků výrazně přispívá právě Moskva, která už čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině, a to za diplomatické podpory Číny.
Rusko v říjnu dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních, napsala dnes agentura AFP. V září činily ruské územní zisky 447 kilometrů čtverečních, což představovalo zpomalení ruského postupu.
Říjnový výsledek se blíží měsíčnímu průměru v letošním roce. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území. O měsíc později, v srpnu, to bylo 594 kilometrů čtverečních.
Nejohroženější ruským postupem zůstává Doněcká oblast na východě země, kde se odehrávají nejdůležitější boje, zejména o město Pokrovsk, které pro ukrajinské síly představuje důležitý logistický a dopravní uzel a které může padnout do ruských rukou v nejbližších dnech. Dobytí Pokrovska by ruské armádě otevřelo cestu na západ, kde ukrajinské pozice nejsou tak dobře opevněné.
