Čína zásobuje ruskou armádu: Firmy včetně státní zbrojovky posílají Rusům pušky i součástky do dronů
Čínské firmy, včetně jedné napojené na vládu v Pekingu, poslaly subjektům v Rusku 1000 pušek, ochrannou výstroj nebo součástky k dronům, které lze využít k vojenským účelům. Po vyhodnocení celních a obchodních dokumentů o tom informoval server Politico. Tyto dodávky se podle něj uskutečnily mezi loňským červnem a prosincem.
Čínská státní zbrojařská firma Norinco poslala pušky loni v červnu ruské společnosti Techkrim, jež obchoduje také s ruským státem a armádou. Jde o model, který je v celních dokumentech označován jako civilní lovecká puška, ale který podle různých zdrojů používají bezpečnostní složky v Číně, na Filipínách, v Jižním Súdánu a v Paraguayi. Zda tyto zbraně během nynější invaze na Ukrajinu používá i ruská armáda, není jasné. K odběratelům v Rusku od čínských firem také přes Turecko koncem loňského roku mířilo 12 zásilek součástek k dronům a 12 tun ochranné výstroje.
Politico uvádí, že ačkoli z dostupných dat nevyplývá, že by Peking prodával Rusku velké množství zbraní, které by pak mohlo využít v bojích na Ukrajině, ukazuje se, že dodává ruským subjektům zboží dvojího využití. Jde o první potvrzení toho, že Čína posílá ruským firmám pušky a ochrannou výstroj. Čínská společnost DJI jisté malé ruské distribuční firmě přes Saúdskou Arábii v listopadu a prosinci poslala části dronů, jako jsou baterie a kamery. Tato společnost, jež je na americkém sankčním seznamu kvůli dodávkám bezpilotních letounů pro využití v provincii Sin-ťiang, přitom loni v dubnu oznámila, že přerušuje obchodní aktivity v Rusku a na Ukrajině.
Rusko kromě dronů spoléhá také na dodávky zahraničních navigačních a satelitních technologií nebo součástek k vozidlům.
Politico píše, že čínská ambasáda ve Washingtonu v reakci na informace o dodávkách zboží dvojího využití Rusku uvedla, že Peking se „zasazuje o mírová jednání“. „Čína tuto krizi nevytvořila. Není stranou v této krizi a neposkytuje žádné ze stran v tomto konfliktu zbraně,“ řekl mluvčí velvyslanectví.
Ukrajinská společnost DTEK oznámila obnovení dodávek elektřiny téměř 750.000 domácnostem v Kyjevě po odstávkách kvůli ruským útokům, píše Reuters.
ANALÝZA: Bezpečnostní situace na Ukrajině zůstává před koncem roku podle analytiků oslovených ČTK napjatá, ale bez očekávání zásadního zlomu. Shodují se, že Rusko má na bojišti převahu a iniciativu, vývoj je však spíše setrvačný a případné územní zisky Moskvy jsou pomalé a vykoupené vysokými ztrátami. Těžiště bojů se nadále soustředí především na východ Ukrajiny, zejména do oblasti Donbasu.
Pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu, řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie vzkázal evropským zemím, že se nemusejí obávat toho, že Rusko na některou z nich zaútočí. Pokud však někdo zaútočí na Rusko, bude mu zasažena devastující rána, řekl Lavrov. Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022.
Lavrov uvedl, že po nástupu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se Evropa a Evropská unie projevily jako hlavní překážky v dosažení míru na Ukrajině. „Netají se faktem, že se připravují na souboj s Ruskem na bojišti,“ prohlásil ministr o Evropanech. Evropští lídři jsou podle něj zaslepeni svými ambicemi Rusko porazit.
„Nejenže jim nezáleží na Ukrajincích, ale nezáleží jim ani na svých lidech. Jedině tak lze vysvětlit fakt, že se v Evropě stále hovoří o vyslání vojenských sil na Ukrajinu v rámci takzvané koalice ochotných. Mnohokrát jsme řekli, že naše ozbrojené síly by je v takovém případě považovaly za legitimní cíl,“ řekl Lavrov.
