Video se připravuje ...
Letecké záběry invaze a ruské tanky z dronu: Takhle postupuje Putin na Kyjev.
Bayraktary i amatérské kvadrokoptéry. Ukrajina buduje armádu dronů. Jak se uplatní v bojích?
V ukrajinském konfliktu obě strany používají tisíce dronů – k průzkumu nepřátelských pozic, navádění dělostřelců i vlastním útokům. Nejvíc se proslavily turecké bayraktary, ale jak Rusové, tak Ukrajinci nasazují i běžně dostupné modely za pár tisíc, píše BBC. Kyjev teď apeluje na dárce z celého světa, aby pomohli budovat armádu dronů.
Z vojenských dronů má Ukrajina ve výzbroji zejména Bayraktar TB2 z Turecka. Je velký jako malé letadlo – rozpětí křídel 12 metrů, maximální vzletová hmotnost 700 kg. Disponuje kamerami a lze ho vyzbrojit laserem naváděnými bombami. Na začátku války jich Ukrajina měla méně než 50, uvádí Jack Watling z anglického think tanku RUSI.
21:55
11. 11. 2026
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
21:00
11. 11. 2026
Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 11. 11. 2026
19:42
11. 11. 2026
Ukrajinské drony zaútočily na Omsk na Sibiři, vzdálený tisíce kilometrů od hranic. O náletu informoval gubernátor, drony podle sociálních médií napadly místní rafinérii, považovanou za největší v Rusku.
„Síly protivzdušné obrany odrážejí nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Omskou oblast,“ napsal gubernátor Vitalij Chocenko na sociální síti. V dalším příspěvku nabádal lidi, aby nevycházeli na ulici, nesledovali palbu protivzdušné obrany, nepořizovali záběry a nezveřejňovali je. V Omsku bylo po vyhlášení leteckého poplachu uzavřeno místní letiště, píší ruská média. Nálet - soudě podle gubernátorových příspěvků na telegramu - trval několik hodin.
V prvních týdnech invaze si bayraktary vydobyly velké uznání. „Předváděly se při útocích na cíle, jako jsou muniční sklady, a hrály i svou roli při potopení křižníku Moskva,“ uvedla pro BBC Marina Mironová, badatelka zaměřená na obranná studia na King’s College v Londýně. Dost jich pak ale zničila protiletadlová obrana Rusů. „Jsou velké, pohybují se poměrně pomalu a nelétají úplně vysoko, což z nich dělá snadné cíle,“ vysvětlil Watling.
Posily z Íránu?
Okupanti spoléhají hlavně na „menší, prostší“ drony Orlan-10. I tyto stroje, s maximální vzletovou hmotností 15 kg, mají kamery a mohou shazovat malé bomby. „Na začátku války jich mělo Rusko tisícovky a může jim zbývat pár stovek,“ soudí Watling.
Bílý dům ovšem nedávno varoval, že Vladimir Putin v Teheránu dojednával dodávky dronů íránských. Šáhid-129 se osvědčil v občanských válkách v Sýrii a Jemenu, má podobné charakteristiky jako Bayraktar TB2. Rusové se také podle satelitní špionáže dívali na novější modely 191, uvedla CNN.
Američané zase na jaře poslali Ukrajincům sedm stovek „kamikaze“ dronů Switchblade. Bezpilotní letoun napěchovaný výbušninami může nějakou chvíli letět, než si najde cíl a vrhne se na něj. Menší model 300 unese voják pohodlně na zádech, slouží proti živé síle. Switchblade 600 už váží 23 kilo, je účinný třeba proti tankům.
V aktuální várce americké pomoci jde o 580 podobných dronů Phoenix Ghost. Ten může poletovat i šest hodin a před sebevražednou misí pořádně pomoci s průzkumem.
Vojenské drony mohou samy uštědřit nepříteli nějakou tu ránu, ale nejefektivnější jsou bezpilotní letouny při hledání cílů a navádění dělostřelců. „Ruské síly dovedou svá děla zaměřit na nepřítele do tří až pěti minut od chvíle, co ho dron Orlan-10 spatří,“ uvádí Watling. Bez dronu může obdobná akce zabrat 20-30 minut.
„Obě strany se velmi rychle naučily využívat video v reálném čase, aby rychle nařídily dělostřeleckou palbu a hned korigovaly zaměřování, takže je to velmi, velmi přesné, i když se používají staré nenaváděné bomby,“ konstatoval Justin Bronk z RUSI.
„Když jste v minulosti chtěli vyhledávat nepřátelské pozice, museli jste poslat na průzkum speciální jednotky – a mohli jste je při tom ztratit,“ dodala Mironová. „Nyní riskujete akorát dron.“
Bomba z 3D tiskárny
Ztratit bayraktar znamená škodu nějakých 50 milionů korun. Proto se Ukrajinci, ale i Rusové zároveň uchýlili k nasazení menších dronů, jaké si můžete koupit v obchodě. Využívají je jak k navádění dělostřelců, tak k menším útokům.
Malé drony unesou munici o váze zhruba 200-500 gramů, větší model i přes tři čtvrtě kila. Bombu improvizují operátoři na 3D tiskárně – základem jsou křidélka, která po shození udrží směr, předvedl Dmytro Podvorčanskyj z praporu Dnipro 1, který má na starosti dronovou jednotku o deseti vojácích. „Jsme bojující ajťáci,“ směje se. Všichni se znali už před válkou, přišli dobrovolně, většina z nich skutečně studovala a pracovala s informačními technologiemi, jak popsal pro BBC.
Ukrainian defenders showed how a bomber drone works pic.twitter.com/M68CrvGUAE
— ТРУХА⚡️English (@TpyxaNews) July 25, 2022
Zatímco velké vojenské drony lze snáze sestřelit, ty komerční jsou náchylné vůči elektronickému boji. S tím mají Rusové bohaté zkušenosti. Hned v počátcích invaze využívali online systém Aeroscope – platformu na detekci dronů, která dovede rychle odhalit jejich komunikaci a podle ní i najít pilota. Také hackeři často dokážou dron od operátora odříznout a dát mu pokyn vrátit se na základnu, ba ho poslat k zemi.
„Ruské síly mají pušku Stupor, která střílí elektromagnetické pulsy,“ uvádí navíc Mironová. Pulsy znemožní komerčním dronům navigaci pomocí GPS. Kvůli tomu všemu Ukrajincům jeden dron vydržel v průměru sedm dní, konstatoval v analýze think tank RUSI.
S tím výrazně pomohl Elon Musk, když Ukrajincům zprovoznil svůj budovaný systém satelitního internetu Starlink a poslal spoustu terminálů. Drony jsou tak ovládány přes bezpečné připojení, jež není snadné narušit.
Dalším omezením komerčních dronů je jejich dolet. Bayraktar se spalovacím motorem vydrží ve vzduchu i 27 hodin a urazí tisíce kilometrů. U strojů pro filmaře, modeláře a amatéry tyto parametry klesají adekvátně ceně.
Například nová kvadrokoptéra Mavic 3 od čínského výrobce DJI má baterii na tři čtvrtě hodiny letu a uletí 30 kilometrů. V Česku je k sehnání od 50 tisíc korun. (Jak informovala BBC, v dubnu DJI přestala své výrobky vyvážet do Ruska i na Ukrajinu, neboť nemají sloužit k bojům. Ale mohou se tam dál dostávat oklikou). Ještě levnější stroje nabízejí pochopitelně menší výkon či parametry kamer.
Armáda dronů
V obraně před ruským nájezdem má Ukrajina spoustu fanoušků, kteří jí pomáhají s výzbrojí – včetně dronů. Desítky lidí Ukrajincům poslaly své vlastní drony, shromažďují je tři logistická centra v USA a v Polsku. Další dárci posílají peníze na pořízení bayraktarů a spol. Kyjev to vítá, ba k takovým sbírkám vybízí.
„Armáda dronů nám umožní konstantně monitorovat celých 2470 kilometrů frontové linie a připravovat adekvátní reakce na nepřátelské útoky,“ řekl pro BBC plukovník Oleksij Noskov z generálního štábu. Přáli by si dvě stovky vojenských průzkumných dronů s doletem přes 150 km, sofistikovanou kamerou a satelitní navigací.
„Také potřebujeme jednodušší drony, tisíce dronů,“ stojí na webu, který pro darování peněz i dronů zprovoznilo ministerstvo digitální transformace. „Každý dron zachraňuje životy a přibližuje vítězství Ukrajiny!“
Témata:
Související
