„Kde je můj syn?“ Rusky pátrají po svých synech i mužích. Kreml mlčí
Pět měsíců války, tisíce mrtvých na obou stranách. Ruské ztráty jsou podle Ukrajiny obrovské, blíží se podle tamních úřadů už ke 40 tisícům padlých vojáků. Rusko počty svých obětí zveřejnilo jen jednou, od té doby bilanci 1351 zabitých vojáků neaktualizovalo. To těžce nesou manželky a matky Rusů bojujících na Ukrajině. Rodiny nejsou informovány o osudech svých bližních, rodinám pomalu dochází naděje, že své milované ještě uvidí, uvedla stanice Sky News.
„Rodinám nikdo nic neřekne, ani jestli jsou naši muži mrtví, nebo jestli patří mezi pohřešované,“ uvedla Valentina Mělnikovová, která vede Výbor matek vojáků v Rusku. „Nikdo nás neslyší,“ postěžovala si s tím, že nemají naprosto žádné informace o tom, co se stalo s jejich bližními poté, co v únoru Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem rozpoutalo válku na Ukrajině.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pátek ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že mluvil s argentinským prezidentem Javierem Mileiem. „Samozřejmě jsme diskutovali o diplomatické situaci. Informoval jsem ho o nedávných kontaktech s partnery a zdůraznil, že náš postoj je naprosto jasný: Ukrajina potřebuje spravedlivý mír a spolehlivé bezpečnostní záruky. Javier je připraven k tomu vynaložit osobní úsilí. Děkuji!“ napsal Zelenskyj.
I had a good conversation with President of Argentina @JMilei.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 14, 2025
Of course, we discussed the situation in diplomacy. I informed about recent contacts with partners and stressed that our position is absolutely clear: Ukraine needs a just peace and reliable security guarantees.… pic.twitter.com/Bd6upFfAUS
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak informoval na síti X o návratu mladého ukrajinského zajatce. „Ukrajinský občan Bohdan Kovalchuk, který byl ve věku 17 let zajat Rusy, se konečně vrátil domů.“
Imagine spending 9 years in captivity — a place this young man ended up as a teenager.
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) August 14, 2025
Ukrainian citizen Bohdan Kovalchuk, who was captured by the Russians at the age of 17, has finally returned home.
He lived in Yasynuvata and was trying to travel to Toretsk to finish his… pic.twitter.com/pvc3d17K9T
Světlana chce synovo tělo
„Jen velmi zřídka se některé z nich podaří z lidí, kteří s nimi sloužili, vytáhnout detaily o tom, co se skutečně stalo,“ vypověděla Mělnikovová. Ruska v tisku vystupující pod jménem Světlana se svěřila s tím, že se synem naposledy mluvila na konci března. „Stahávali se ze svých pozic, probíhaly tam boje. Můj syn padl, nemohli se vrátit pro těla, bylo jich tam moc. Místní je pohřbili,“ tvrdí žena.
Světlana doplnila, že na synovu smrt ji upozornila jeho vojenská jednotka, protože podle ruského ministerstva obrany je na seznamu pohřešovaných. Chce, aby tělo jejího syna bylo převezeno zpátky do Ruska, aby ho mohla pohřbít. Společně s dalšími matkami tlačí na Kreml a dožaduje se odpovědí. S novináři Sky News se sešla v Moskvě. Do ruské metropole přijíždí stále více manželek, matek, přítelkyň či sester vojáků.
Irina: Už nemůžu
Ženy s sebou přivážejí korespondenci, vytisknuté konverzace s manželem, jeho kolegy a další důkazy. „Nikdo nás neposlouchá, nechtějí nás vyslyšet,“ reagovala na postoj ruských řadů Irina Čistjakovová. „Už nemůžu, je mi jen 44 let a cítím se jako stařena,“ na Ukrajinu před 4 měsíci odjel válčit také její devatenáctiletý syn Kirill. „Kde je můj syn teď?“ ptá se při pohledu na fotku usměvavého mladíka v ušance.
„Byl to branec, měl za sebou jen 3 měsíce v armádě, když ho poslali na Ukrajinu,“ uvedla s tím, že jí 22. února napsal, že se přesouvá na cvičení u ukrajinských hranic. „Chtěl být vojákem a bránit svou vlast. Vypadá to, že je pověřili nastolením nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Zmizel ale v Charkovské oblasti, tak ať mi vysvětlí, kde je můj syn,“ dožaduje se Irina.
Ministerstvo obrany tvrdí, že nemůže potvrdit, zda Irinin syn je pohřešovaný, nebo zajatý, protože jeho jméno nefiguruje na žádném seznamu. Ruska doufá, že se jí podaří dokázat, že Kirill je mezi ruskými zajatci. Pokud by uspěla, mohla by se syna dočkat během výměny zajatců. „Pozvěte mě na Ukrajinu, nechte mě projít vězení, najdu svého synu a uklidním se,“ prohlašuje.
Boj s byrokraty
Jediné, co skupina ruský matek a manželek chce, jsou odpovědi. Jenže Rusky se asi načekají. „Nikdy v naší historii jsme se nesetkaly se situací, kdy naše dotazy dostávaly odpovědi bez jakéhokoliv významu. Nikdy,“ objasnila Mělnikovová. Rusky pravidelně navštěvují kremelskou úřední budovu, recepční je posílají pryč, mají „štěstí“ na to, že přicházejí v neúřední dny. Dál pokračují ve svém úsilí a boji s byrokracií. „Ztratila jsem veškerou naději,“ přiznala na závěr Světlana.
