Infiltrátorka z dokumentu o šmejdech vydržela jen tři dny: „Dělalo se mi špatně“

Ivana Lokajová se nechala zaměstnat jako telefonistka a dostala za úkol prodat co nejvíce lidem kloubní výživu za neuvěřitelné 3 tisíce korun. Po třech dnech práci vzdala.

„Myslela jsem si, že to bude zábava, a vůbec by mě nenapadlo, kolik lidí po tom telefonu v uvozovkách napálím,“ svěřila se Lokajová, která se dokonce stala zaměstnankyní dne.

„Dělalo mi velmi špatně, že jsem těm lidem prodávala přípravek, který byl zjevně na nic, a ti lidé si to kupovali, protože jsem jim k tomu slibovala lázně zadarmo, jak se později ukázalo, zadarmo nebyly. Překvapilo mě, kolik lidí si to ode mě koupilo, “ pokračuje Lokajová.

Infiltrátorka: Lekla jsem se sama sebe

Za den měla průměrně 60 až 70 telefonátů a prodala 10 až 15 přípravků. Podle jejích slov bylo nejvíce šokující, jak se lidé nechali snadno přesvědčit ke koupi. Nejdříve dostala „callscript“, tedy přesně napsané věty, které když předčítala, začaly skutečně fungovat.

„Dobře se prodávalo hlavně v Praze. Výživu jsem v hlavním městě prodala např. lékařce. Pak jsem mluvila s paní, která mi říkala, že má manžela hasiče, který má problémy s klouby, a ráda by mu to koupila, ale nemá na to, zda by nemohla splácet. Telefon jsem jí tedy nenápadně položila. Ale ona zavolala zpátky,“ popsala práci mezi šmejdy Lokajová.

„Lekla jsem se sama sebe, kolik jsem toho prodala. Cítila jsem, že ti lidé mi věří, že věří, že jim ten výrobek pomůže a že pojedou zadarmo do lázní,“ vysvětlila infiltrátorka svoje pocity.

Šokující dokument o Adámkovi: „Nejhorší moment v životě,“ hlesla režisérka

Neexistují pozice spotřebitelského ombudsmana

Problém je podle režisérky Šárky Maixnerové zejména to, že tu zůstala celá řada obětí původních šmejdů, které mají doma dodnes nefunkční hrnce za nehorázné sumy. Jenže tyto oběti se nikdy nedobraly spravedlnosti nebo svých peněz. Dokument odhalil i neexistující pozici spotřebitelského ombudsmana, který by měl sídlit na živnostenských úřadech. Alespoň to uvádí stránky Ministerstva průmyslu a obchodu. Nic takového ale u nás nefunguje.

„Pořád se tu hovoří o zpřísnění zákona, o novelizaci. Já osobně bych byla pro zákon, který bude srozumitelný a účinný, např. když vás někdo podvede a nejde podle stávajících zákonů odstoupit od smlouvy, tak aby člověk byl za to  zodpovědný a nemohl se schovat za firmu nebo za přejmenovanou firmu,“ řekla režisérka dokumentu.

Blesk proti šmejdům

V roce 2013 se rozšířil napříč společností termín šmejdi - prodejci nesmyslného a předraženého zboží, kteří vydělávali hlavně na důvěřivosti seniorů. Šmejdi se neštítili ničeho, včetně vyhrožování.

Ve stejném roce vyrazil do boje proti šmejdům i Blesk. Speciální tým proti šmejdům začal objíždět předváděčky a pomáhat zoufalým seniorům proti bezcharakternímu chování šmejdů. Spolu s novinářkou Silvií Dymákovou a producentkou Hanou Třeštíkovou Blesk inicioval petici s názvem Blesk Proti Šmejdům, která byla podepsána celkem 179 086 respondenty, mezi kterými byla i řada známých osobností. Petice byla mimo jiné oceněna v kategorii Charitativní rekord Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově.

Boj trval 239 dní. 10. prosice 2013 podpořili senátoři přísnější pravidla pro prodejce a organizátory předváděček a dva dny před Vánocemi zákon podepsal i prezident Miloš Zeman.