Rychlost zvuku závisí na prostředí, ve kterém se zvukové vlny šíří. Nejčastěji se pod tímto pojmem míní rychlost zvuku ve vzduchu. I zde však velmi záleží na konkrétních atmosférických podmínkách, kde nedůležitější je, jaká je teplota vzduchu. V suchém vzduchu o teplotě 0 °C  je rychlost zvuku 331,4 m/s.  V suchém vzduchu o teplotě 25 °C je však tato rychlost již 346,3 m/s. V pevných látkách se zvuk obecně šíří rychleji. Pokud nejsou v prostředí obsaženy částice žádné, jako je tomu v ideálním vakuu, zvukové vlny se nemají jak přenášet a zvuk se tedy nešíří vůbec. Překonání rychlosti zvuku se měří Machovým číslem, které udává poměr rychlosti pohybu tělesa k rychlosti šíření zvuku ve stejném prostředí

Je tomu již více než sedmdesát let, kdy poprvé překonal rychlost zvuku člověkem řízený stroj. Jednalo se o americký raketový letoun Bell X-1, kterému při dosažení tohoto rekordu vydrželo palivo pouhých pět minut. Od té doby se s rozvojem techniky objevila i dopravní letadla, která běžné létala nadzvukovou rychlostí. V nedávné době dokonce poprvé v historii překonal rychlost zvuku člověk letící volným pádem.