Nobelovku za fyziku dostali vědci zkoumající vesmír. Objevili nové planety

Autor: ČTK - 
8. října 2019
14:42

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles (84) a Švýcaři Michel Mayor (77) a Didier Queloz (53) za svůj příspěvek k pochopení vývoje vesmíru a místa naší planety v něm. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Akademie uvedla, že Peebles poskytl základ pro porozumění historie kosmu od velkého třesku po současnost. Zmíněná dvojice švýcarských vědců v roce 1995 objevila první exoplanetu, která obíhá kolem hvězdy podobné Slunci, dodal generální tajemník Královské švédské akademie věd Göran Hansson.

„V říjnu 1995 oznámili Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz, že se jim z observatoře v jižní Francii podařilo speciálními přístroji spatřit plynnou planetu 51 Pegasi b, srovnatelnou s největším plynným obrem naší sluneční soustavy Jupiterem. Planeta obíhá kolem hvězdy (51 Pegasi) podobné Slunci a nachází se v naší galaxii, Mléčné dráze.

Tento objev zahájil revoluci v oboru astronomie, od té doby bylo v naší galaxii odhaleno přes 4000 exoplanet. Tyto objevy zpochybňují dřívější představy o planetárních systémech a nutí vědce přehodnotit své teorie o fyzikálních procesech, které stály za vznikem planet,“ napsala v prohlášení k letošnímu udělení Nobelovy ceny za fyziku Královská švédská akademie věd. Podle ní pátrání po exoplanetách může nakonec poskytnout lidstvu odpověď na otázku, zda existuje život mimo planetu Zemi.

Peebles je označován za jednoho z nejvlivnějších expertů v oboru kosmologie, který se zabývá vznikem, vývojem a budoucností vesmíru. Podle švédské akademie věd z velké části díky tomuto vědci přešla kosmologie za posledních 50 roků od spekulací k vědecky podloženým závěrům.

Mayor objevil planetu v obyvatelné zóně

Švýcarský astrofyzik Mayor je emeritním profesorem astronomie na Ženevské univerzitě. Zabývá se především výzkumem extrasolárních planet, tedy planet obíhajících kolem jasných hvězd, jiných než je Slunce, dále statistickými vlastnostmi dvojhvězd, dynamikou kulových hvězdokup či galaktickými strukturami.

Mayor je autorem přes 700 vědeckých publikací. V roce 2007 byl jedním z 11 evropských vědců, kteří objevili Gliese 581c, první extrasolární planetu v obyvatelné zóně. Objev byl učiněn v observatoři v La Silla v Chile. Je držitelem řady významných ocenění, například Ceny Viktora Ambarcumjana (2010), Kjótské ceny (2015), japonské obdoby Nobelových cen a Wolfovy ceny za fyziku (2017). V roce 2004 obdržel Řád čestné legie, v roce 2015 mu byla udělena zlatá medaile britské Královské astronomické společnosti. Obdržel také čestný doktorát na několika prestižních univerzitách a je členem Evropské akademie věd.

Nobelova cena za fyziku udělena za výzkum evoluce vesmíru. Na snímku Didier Queloz.Nobelova cena za fyziku udělena za výzkum evoluce vesmíru. Na snímku Didier Queloz. | ČTK

Peebles se věnuje teorii velkého třesku

Kanadsko-americký fyzik a teoretický kosmolog Peebles je emeritním profesorem věd na Princetonské univerzitě. Ve svých pracích se zabýval teorií velkého třesku, temnou hmotou a temnou energií, která byla zavedená jako teoretický koncept pro vysvětlení současného zrychlování rozpínání se vesmíru.

Spolu s americkým vědcem Robertem Henrym Dickem a dalšími fyziky předpověděl existenci reliktního záření, které je podle vědců nejstarším světlem ve vesmíru. Jedná se o pozůstatek z mikrovln, které provázely explozi velkého třesku před více než třinácti miliardami let.

Peebles napsal několik učebnic o fyzice, je po něm pojmenován asteroid s číslem 18242, který byl objeven v roce 1973 a nachází se v hlavním pásu asteroidů sluneční soustavy. I on je držitelem řady významných ocenění, například Eddingtonovy medaile (1981), Ceny Dannieho Heinemana za astrofyziku (1982), medaile Catheriny Bruceové (1995) i zlaté medaile britské Královské astronomické společnosti (1998). Je členem prestižní Londýnské královské společnosti a čestným členem kanadské Královské astronomické společnosti.

Queloz se podílí i na vývoji techniky

Nejmladší z vědců, švýcarský astronom Queloz působí v astrofyzikální skupině Cavendishovy laboratoře v Cambridgi a na Ženevské univerzitě, má velké zásluhy v objevování extrasolárních planet.

V roce 1995 společně s Michelem Mayorem objevili první velkou planetu mimo sluneční soustavu. Jimi objevená planeta zásadně rozšířila poznatky o formování planet a fungování vesmíru. V roce 2011 získal Queloz společně s Mayorem cenu průkopníků vědomostí nadace BBVA za vývoj nových astronomických přístrojů a experimentální techniky, která umožnila pozorování prvních extrasolárních planet. Za své objevy obdržel i další ocenění. Vystupoval v mnoha dokumentárních filmech a poskytl četné rozhovory na toto téma.

Větší část prémie si odnese Peebles

Polovina finanční prémie v hodnotě 21,4 milionu korun připadne Peeblesovi a druhou polovinu dostanou Mayor a Queloz. Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána ve Stockholmu a Oslu 10. prosince, v den úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek budou vyhlášeny Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019 a v pátek cena za mír. Příští pondělí bude udělena Nobelova cena za ekonomii.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud