Proč se rádi škrábeme a jak nás chrání italská pizza? V USA se předávali AntiNobelovy ceny

  • Autor: DH - 
    14. 9. 2019
    21:17

    Harvardova univerzita v americkém státě Massachusetts hostila během uplynulého čtvrtka devětadvacátý ročník tradičního udělování Ig Nobelových cen organizovaných humoristickým vědeckým časopisem Anály nepravděpodobného výzkumu. Šanci na takové ocenění mají vědci, kteří se věnují nejšílenějším, nejsměšnějším a nejabsurdnějším výzkumům. A letošní výherci se opravdu činili. Některé zaujali zmagnetizovaní mrtví šváby, jiné zase dopady italské pizzy na lidské zdraví. Kompletní seznam oceněných pak naleznete v článku.

  • 1.Fyzika: Proč mají vombati hranaté výkaly

    Už název studie od australských biologů vyloudí úsměv na tváři. Vědci se v ní zaměřili na exkrementy vačnatců vombatů, kteří jsou tamními endemity a zanechávají po sobě výkaly v podobě krychliček. A důvod? Za podivností prý stojí zvláštní funkce a stavba jejich zažívacích orgánů.

  • 2.Medicína: Pokud je pizza vyrobená a konzumovaná v Itálii, může ochránit před onemocněními i smrtí

    Neuvěřitelných 16 let se tým okolo italského profesora Silvana Galluse věnuje výzkumu pizzy a dopadů této pochoutky na lidské zdraví. Ba co víc, vědcům se podařilo odhalit množství pozitivních vlivů na organizmus. Má to ale háček. Kladné výsledky přišly pouze v italském prostředí.

  • 3.Chemie: Výpočet množství slin, které vytvoří typické pětileté dítě

    Složité sloučeniny nebo chemické vzorečky? Kdepak. Cenu za chemii si letos z amerického města Cambridge odvezli vědci, kteří se zaměřili na určité druhy potravin a na to, jak ovlivňují množství vyprodukovaných slin v ústech pětiletých dětí. Proč to ale vlastně chtěli vědět? To sami neuvedli.

  • 4.Mír: Studie toho, jak moc je příjemné škrábání

    Milovníci škrábání zbystřete! Vědci, kteří si odnesli Ig Nobeovu cenu za Mír pro vás zjistili, kde je „drbání“ nejpříjemnější. K výsledkům došli tak, že vzali sametovou fazoli odrůdy Macuna pruriens a způsobovali s ní svědění osobám na různých místech těla. A kýžený výsledek? Nejlepší je podle nich škrábání na předloktí.

  • 5.Ekonomie: Jaké bankovky nejlépe přenáší nebezpečné bakterie

    Už název této studie oceněné v oblasti ekonomie jasně říká, co se vědci rozhodli zjistit. K pokusu jim posloužily dva druhy bakterií a závěr byl jasný. Nejlépe se přenášely na bankovkách z Rumunska.

  • 6.Psychologie: Tužka v puse a její vliv na zlepšování nálady

    Už v roce 1988 vědec jménem Fritz Strack usoudil, že pokud má člověk v ústech tužku, jeho mimické svaly automaticky vytvářejí úsměv, což doopravdy mění náladu na lepší. Vědci letos zjistili, že to vůbec není pravda.

  • 7.Anatomie: Měření odlišné teploty levého a pravého varlete u oblečených a nahých francouzských pošťáků

    S velkou pravděpodobností jeden z nejzbytečnějších výzkumů v seznamu byl oceněný v rámci anatomie. Vědci byli prý motivování rozepří, zda má levé varle položené níže odlišnou teplotu, než to pravé. A podle odborníků tomu tak prý skutečně je.

  • 8.Technologie: Stroj na přebalování dětí

    Nápad muže, který stojí za strojem na přebalování dětí, přišel autorům časopisu AIR tak bizardní, že mu rovnou udělili cenu za technologii. Buďme k sobě ovšem upřímní. Po tomhle vynálezu už léta sní každý rodič. Fungující „vehement“ v podobě myčky na nádobí si jeho autor nechal rovnou patentovat.

  • 9.Biologie: Mrtví zmagnetizovaní švábi se chovají jinak než živí zmagnetizovaní švábi

    To nejbizardnější na závěr? Pravděpodobně ano. Vědci se v oblasti biologie zaměřili na šváby, o kterých je známé, že je lze zmagnetizovat, protože jsou na magnetické pole ze své podstaty velmi vnímaví. Výzkum však „překvapivě“ odhalil, že pokud je šváb mrtvý, mnohem rychleji se odmagnetizuje.

  • 10.Češi a Ig Nobelovy ceny

    Během letošního ročníku v nominacích časopisu Anály nepravděpodobného výzkumu sice čeští zástupci chyběli, ale v minulých letech tomu bylo jinak. V roce 2014 si cenu vysloužila trojice Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová. Jejich výzkum se tehdy zaměřil na toxoplazmózu a práce se tematicky zaměřila na vlastnictví koček, které podle nich ohrožuje duševní zdraví. Stejný rok pak slavila i dvanáctičlenná skupina vědců složená především z Čechů, která se zaměřila na to, zda jsou psi při vylučování ovlivnění magnetickými siločarami.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud