Chleba je druh pečiva, které se v nejjednodušší verzi vyrábí pouze z mouky a vody. Pro zvětšení objemu, dosažení nadýchanější konzistence a získání lepší chuti a vůně, se do těsta přidává kvásek nebo kvasnice, tedy droždí. V takovém případě se jedná o chléb kvašený. Jeho protipólem je chléb nekvašený, jehož nejznámějším zástupcem je pita chléb. Další přísadou je sůl a kmín. Pro dochucení se pak mohou přimíchat různé bylinky (anýz), druhy semínek (mák), ořechů (vlašské) a jiných plodů (brusinky, brambory). Tradiční formou přípravy je pečení, ať už v peci nebo troubě. Chlebové těsto se dá ale i usmažit nebo uvařit v páře.
Existuje mnoho druhů a typů chleba. Vedle základního dělení na chléb kvašený a nekvašený, můžeme podle jeho složení, respektive podle druhu zrna, které se do těsta přidává, rozlišit například chléb celozrnný, vícezrnný, žitný, pšenično-žitný nebo žitno-pšeničný.
Se složením úzce souvisí také dělení na chléb světlý a tmavý. Barevnost má na svědomí vymletost a typ použité mouky. Méně vymletá mouka má světlejší barvu, a protože obsahuje méně vitamínů, minerálů a bílkovin, je také méně kvalitní. Tmavost chleba nemusí být vždy zárukou použité kvalitnější mouky, ale sladovými produkty, které se do těsta, právě za účelem úpravy barvy, přidávají. Protože je chléb považován za základní potravinu, upravují si ho dle své chuti i jednotlivé národnosti a státy. Pak je možné narazit na chléb anglický, arabský, francouzský nebo ruský.
Chléb má dlouhou historii. Jeho počátky spadají do období neolitu, tj. zhruba 10000 let př.n.l. Různé typy chleba si připravovaly všechny vyspělé kultury jako Féničané, Egypťané nebo Řekové.
