Označení „lesní med“ vídáme téměř denně. Přesto lesní med jako takový neexistuje a jedná se vlastně o chybné označení. Česká i evropská judikatura rozeznává pouze dva druhy medu – květový a medovicový. A právě druhý zmíněný je ten, který je širokou veřejností považován za med lesní.
Základem medovicového medu je medovice. To je sladká a lepkavá kapalina, která vzniká zpracováním rostlinných šťáv a mízy dřevin a jejich následným vyloučením stejnokřídlým hmyzem (zejména mšicemi). Medovici následně posbírají včely dělnice, přetvoří ve svém trávicím ústrojí a uskladní v plástvích, kde hmota uzrává v med. Medovicový med je oproti květovému tmavší co do barvy, výraznější a ostřejší co do chuti, obsahuje méně cukrů, ale více minerálních látek jako je draslík, sodík, mangan nebo hořčík.
Díky nižšímu obsahu cukru netuhne a pomaleji krystalizuje. Minerální látky ale způsobují jeho horší stravitelnost.
