Karolína začala s drogami už na základce. Je u dlouholetých narkomanů šance na vyléčení?

„S drogami jsem začala jen tak ze zvědavosti. Měla jsem starší kamarády, kteří v tom uměli chodit,“ prozradila pro Blesk.cz Karolína, která dodnes svojí závislosti lituje. „Myslím, že jsem vyzkoušela skoro všechno, nikdy jsem si ale nepíchala,“ popsala mladá žena.

Za závislost může zvědavost i rodina

Fetovat přestala kolem dvaceti let. Z tvrdých drog se sice dostala, dodnes kouří cigarety, ale i marihuanu, kterou nepovažuje za drogu. Podle jejích slov je to jen „prostředek na zlepšení nálady“. Karolína má partnera a bydlí v pronajatém bytě, chodí do práce a do budoucna se chystají stavět dům. Ovšem s přáteli z minulosti přetrhala kontakty a začala žít úplně nanovo. Jinak to prý ani nejde.

U Karolíny vznikla závislost, přestože byla z relativně fungující rodiny. Podle Kláry Šalomové z Centra protidrogové prevence a terapie v Plzni na to, proč závislost u člověka začne, není jednoznačná odpověď, záleží prý na celé řadě faktorů.

Problémoví uživatelé pervitinu a opioidů (data za rok 2016)

Ovšem vyléčit se podle ní může každý, neexistuje žádný bod zlomu, který by znamenal, že někdo už šanci nemá. „I lidé, kteří jsou o hodně starší a brali celý život, tak dokázali opustit drogovou kariéru a závislost, zkusili to jinak. Možnost tam je, ale člověk musí chtít. Musí vidět, že ta cesta existuje,“ popsala pro Blesk.cz Šalomová.

Katka z dokumentu Třeštíkové vypadá na 70: Přítel sedí, ale mám se dobře, vzkázala

Podle odbornice je vždycky lepší mít někoho, o koho se v kritické době může odvykající člověk opřít.  

Drogami proti depresím

Expertka uvádí, že lidé používají drogy také v případě, kdy trpí třeba psychickými obtížemi. „Někdy drogy lidi používají jako medikaci, když mají psychické problémy, uklidňují se jimi. Někdo například bere, protože po nich není tak agresivní, hodně se pral a droga ho zklidňuje,“ upozornila odbornice.

Fetování je podle Šalomové symptomem něčeho, co se dlouhodobě děje. Mohou to být problémy, které začaly v rodině. Ať už se tam vyskytovaly patologické jevy, kdy zakázané látky užívali samotní rodiče, nebo naopak rodiče na děti vyvíjeli nepřiměřený nátlak. „Potom přijdou rodiče, kteří říkají, že dítěti dávali všechno a vůbec neví, co se děje. Později zjistíme, že si tam už od dětství rodiče kompenzovali to, co nedokázali oni. Často jsou také ale lidé, kteří rodinu nepoznali,“ vysvětlila Šalomová.

Problémoví uživatelé pervitinu a opioidů (data za rok 2015)

Jedná se o lidi, kteří vyrostli v ústavech, dětských domovech, diagnostických ústavech a po dovršení 18 let byli vypuštění ven, kde se jich podle odbornice ujali lidé z ulice. Bavili se tak s novými kamarády, kteří brali, až do toho spadli také. Mezi narkomany ale často patří i lidé bez zájmů, kteří sáhli právě po droze. Příčin je prý spousta, ať jsou rodinné, sociální, nebo osobní.

„Ze svojí zkušenosti si myslím, že je tam vždycky cesta. Důležité je, jestli chce člověk tu cestu vidět. Pokud vidí, že to může být jiné, tak se z drog dokáže uzdravit a opustit je, vždycky je tam cesta, nemyslím si, že by to nikdy nešlo,“ dodala Šalomová.

Každý osmý si léky sežene nelegálně

Nejde ale jen o závislost na drogách. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2016 například vyplývá, že každý osmý člověk mezi 15 a 64 lety si pořídil utlumující přípravky třeba proti bolesti bez lékařského předpisu či je bral v rozporu s doporučením doktora. Sedativa, hypnotika a analgetika častěji berou ženy.

„Vždyť ho zabijete!“ Policista našel těhotnou feťačku, dítě adoptoval

„Zneužívání psychoaktivních léků je značný problém - jak v oblasti adiktologie, tak veřejnozdravotní. Závislí na lécích jsou významnou skupinou pacientů v léčbě závislých v psychiatrických ambulancích i lůžkových zařízeních,“ uvedl šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Ke zmírnění bolestí a úlevě od zdravotních potíží lidé víc užívají také marihuanu. V posledním roce si z léčebných důvodů konopí vzalo zhruba 880 000 Čechů a Češek nad 15 let, tedy zhruba desetina. Aspoň jednou v životě ho pak užilo 15 procent patnáctiletých a starších. Podle zprávy asi 570 000 lidí uvedlo, že měli konopí s vyšším obsahem účinné látky. "Jeho zdroje jsou téměř výhradně mimo oficiální distribuci," uvádí zpráva. Podle ní většinou konopí pro léčebné účely užívají starší lidé.