22°C
Přihlásit se nebo registrovat
V Ústí nad Labem řádí epidemie žloutenky typu A. Přes prodloužený víkend přibyli tři nemocní a hygienici doufají, že město má to nejhorší už za sebou. Takzvanou nemocí špinavých rukou už onemocnělo 270 lidí, včetně dospělých, školáků i dětí předškolního věku. Hygienici už očkovali kolektivy, kde se žloutenka objevila, a pokračují v závádění mimořádných opatření. Co je vlastně žloutenka typu A a jak se jí bránit? Kdo by se měl očkovat a pro koho naopak není vakcína vhodná?
Hygienici odebrali minulý týden stěry z nákupních vozíků v supermarketech ve městě. Už ve středu udělali stěry i ve vozech městské hromadné dopravy. Výsledky zatím nejsou. Nadějí je fakt, že přes prodloužený víkend se objevily pouze tři nové případy. Nemoc se podle odborníků šíří hlavně z míst, kde žijí sociálně slabí.
Podle epidemiologa krajské hygienické stanice Josefa Trmala už město zavedlo mimořádná opatření, např. každý třetí den úklidová firma dezinfikuje madla a sedačky v trolejbusech a autobusech. Radnice už uvolnila zhruba 300 000 korun pro svoje příspěvkové organizace na nákup dezinfekčních prostředků. Příspěvek dostaly školy, školky i domovy pro seniory.
„Dnes jsme se rozhodli intenzivně kontrolovat hypermarkety, co se týče prodeje volného pečiva,“ řekl Blesk.cz Trmal a dodal, že zatím nedokáže říci, zda má město už nejhorší za sebou.
Hepatitida A je často označována jako infekční žloutenka nebo nemoc špinavých rukou. Jedná se o onemocnění, které ohrožuje zejména ty, kdo nedodržují základní hygienický standard.
Nejčastěji postiženými tímto onemocněním jsou uzavřené kolektivy – děti, rodiny; cestovatelé do zemí s vysokým výskytem tohoto typu infekce; homosexuálové; narkomani; osoby v těsném kontaktu s infikovanými osobami.
– v případě nedostatečné osobní hygieny nemocného po použití toalety.
– v případě nedostatečné hygieny ve zdravotnických zařízeních nebo při ošetřování v domácím prostředí
– při líbání s nakaženou osobou
– zejména v oblastech s nízkou úrovní hygieny
– při tetování, aplikaci piercingu, injekční aplikaci drog nebo při promiskuitních sexuálních aktivitách.
Hepatitidu A mohou přenášet i osoby bez příznaků. Avšak pouhým dotekem nebo kapénkovou cestou není přenos hepatitidy A možný. Inkubační doba (tedy doba od nakažení až do projevení prvních příznaků) se pohybuje od 2 týdnů do 50 dnů.
Nákaza se přenáší oro-fekální cestou. Virové částice jsou vylučované nakaženým pacientem stolicí a do organismu následně vstupují ústy (např. kontaminovanými předměty, potravinami, vodou) a odtud pronikají do jater.
V počátečním stadiu onemocnění uvádějí pacienti často netypické příznaky, jako jsou bolesti hlavy a svalů, pocit na zvracení. O něco později, a zejm. u pacientů starších 14 let, se v typických případech objevuje ikterus, který často po 2–3 týdnech odezní. Zánět jater je v tomto případě doprovázen též celkovou slabostí, nechutí k jídlu a bolestí v pravém podžebří.
Onemocnění probíhá zpravidla bez trvalých následků, jen vzácně může dojít ke komplikacím a ke vzniku akutního jaterního selhání. Léčba nekomplikované hepatitidy A je symptomatická, kdy jsou tišeny pouze příznaky onemocnění. Pacient musí dodržovat klidový režim na lůžku, konzumuje pouze šetřící dietu bez tuků.
Nevhodná jsou i silně kořeněná a pikantní jídla, potraviny, které obsahují chemické konzervační látky, jako jsou například sójová omáčka, maggi, instantní polévky, dresinky. Nevhodná je samozřejmě i konzumace alkoholu.
„Někdy jsou nemocným podávány léky na podporu regenerace jaterní tkáně (tzv. hepatoprotektiva), jako je například silymarin, fenipentol nebo esenciální fosfolipidy,“ radí farmaceuti.
Nejdůležitějším preventivním opatřením je dodržování základních hygienických pravidel, zejména důsledné mytí rukou po toaletě nebo omývání potravin. Pro rizikové skupiny pacientů je k dispozici i vysoce účinná očkovací látka. Toto očkování je určeno pro dospělé a děti starší 1 roku, prozatím však u nás není součástí standardního očkovacího programu. V základním schématu očkování se podávají 2 dávky vakcíny v intervalu 6–18 měsíců. U některých vakcín je dále doporučeno podávat posilující dávku každých 10 let.
Nejúčinnějším způsobem, jak se chránit před hepatitidou A, je očkování. Očkování je doporučeno pro děti starší dvanácti měsíců, pro cestovatele a osoby, které mají zvýšené riziko nákazy hepatitidou A:
U osob se sníženou imunitou, s chronickým onemocněním jater nebo dalšími chronickými nemocemi lze přistoupit k podání již hotových protilátek proti hepatitidě A. Jedná se o tzv. pasivní imunizaci, kdy vlastní imunitní systém nemusí vytvářet protilátky proti hepatitidě, ale jsou mu přímo aplikovány.
Očkování proti hepatitidě A je daleko bezpečnější než samotná nemoc. Avšak i očkování může mít nežádoucí účinky. Zejména se jedná o zarudnutí v místě vpichu, únavu, bolest hlavy a zvýšenou teplotu. Tyto nežádoucí účinky by neměly trvat déle než jeden až dva dny. Pokud se některý z těchto příznaků u vás objeví, neváhejte kontaktovat svého lékaře.
Mezi další nežádoucí reakce po podání vakcín patří také alergická reakce. Závažné alergické reakce jsou velmi vzácné, ale je nutno s nimi počítat (zejména pokud se již objevily po jiném očkování). Dále se vzácně stává, že někdo po očkování může omdlít. I to je důvod, proč se doporučuje po očkování setrvat alespoň třicet minut v čekárně lékaře.
Očkování proti hepatitidě A se podává se dvou dávkách v rozmezí šesti až osmnácti měsíců. Jedná se o tzv. aktivní imunizaci – vakcína obsahuje inaktivovaný virus hepatitidy A. Po aplikaci vakcíny reaguje vlastní imunitní systém na přítomnost virových částic v těle a sám vytváří protilátky proti hepatitidě A. Na trhu je také k dispozici kombinovaná vakcína proti hepatitidě A a hepatitidě B, která se aplikuje ve třech dávkách v rozmezí šesti měsíců,“ vyjmenovávají farmaceuti z portálu Lékárnické kapky.
První dávka se aplikuje ve vybraný den, druhá dávka jeden měsíc po první dávce a třetí poslední dávka se aplikuje šest měsíců po první dávce. Existuje i zrychlené očkovací schéma. První tři dávky jsou aplikovány v rozmezí 28 dnů. V tomto případě se aplikuje ještě čtvrtá dávka po roce od aplikace první dávky.
Očkování není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, je však možné čerpat příspěvek zdravotní pojišťovny v určité výši, kterou si stanoví jednotlivá zdravotní pojišťovna v rámci svých preventivních programů. Informovat se můžete na internetu nebo přímo na pobočce zdravotní pojišťovny.
Očkování provádí praktický lékař, nemocnice a centra očkování a cestovní medicíny. K očkování by se měl člověk dostavit zcela zdravý, nejpozději 14 dní před plánovanou cestou nebo do 14 dní po kontaktu se zdrojem nákazy. Děti lze očkovat od 1 roku. Do té doby je nezbytné dbát na hygienu, aby k nákaze hepatitidou A nedošlo.
Účinnost očkování se pohybuje mezi 15 a 20 lety. Poté by mělo dojít k přeočkování. Pokud se v průběhu 20 let od očkování setká naočkovaná osoba s virem hepatitidy A, zvyšuje se a prodlužuje imunitní odpověď. Přeočkování tedy není nezbytné, protože ke kontaktu s virem hepatitidy A pravděpodobně dojde. Nicméně osobám, které se budou chtít přeočkovat proti hepatitidě A, stačí přeočkování vakcínou pouze proti hepatitidě A, i když první očkování proběhlo kombinovanou vakcínou proti hepatitidě A a hepatitidě B.
Zas raná naše demokracie.