Otevřený dopis šéfredaktorů českým politikům
Ministr financí Miroslav Kalousek obvinil významná česká média z přípravy mohutné kampaně. Ve skutečnosti šéfredaktoři a šéfredaktorky českých deníků a týdeníků na úterní schůzce připravili společné prohlášení. Ve formě dopisu toto prohlášení, přinášející argumenty proti razantnímu zvýšení DPH u tisku a knih, již obdržel premiér, členové vlády a další politici. Tedy i Miroslav Kalousek. O obsahu schůzky se tak dozvěděl i bez odposlechů či vymyšlených báchorek. Plné znění textu nyní přinášíme zde.
Vážený pane předsedo vlády, vážení páni ministři, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
obracíme se na vás jako šéfredaktorky a šéfredaktoři českých deníků a týdeníků s naléhavou výzvou k nezvyšování sazby DPH na tisk a knihy. Jsme přesvědčeni, že tisk zastává nezastupitelnou roli ve svobodné výměně názorů a informací, a přispívá tak významnou měrou k udržování demokratické politické soutěže.
Oslabení tisku, k němuž by zvýšení DPH na dvojnásobek nevyhnutelně vedlo, bude mít neblahé následky. Zejména v tom, že neúměrným způsobem posílí roli médií pod přímým či licenčním vlivem státu jako základního zdroje zpravodajství. Společně s tiskem by byly výrazně oslabeny internetové zpravodajské servery, které jsou v drtivé většině případů spojeny s redakcemi deníků a týdeníků a jejichž zpravodajský obsah na klasických médiích do značné míry závisí.
Aniž bychom zpochybňovali veřejnoprávní televizi či rozhlas nebo stanice s licencemi propůjčenými příslušnou Radou, vyjadřujeme silné přesvědčení, že z dlouhodobého hlediska je pro otevřenou politickou a názorovou soutěž nebezpečné, pokud stát svou daňovou politikou znevýhodní ta média, která nikterak nepodléhají jeho vlivu.
Dovolujeme si rovněž upozornit, že již dnes je v České republice na tisk a knihy uvalena daň z přidané hodnoty výrazně vyšší, než je průměr ve vyspělých zemích Evropské unie. Po zvýšení sazby na 20 procent by se Česká republika ocitla na samotném dně pomyslného evropského žebříčku.
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že deníky a časopisy jsou dnes jedinými médii, za která jejich čtenáři platí a z jejichž šíření se vůbec daň z přidané hodnoty odvádí. Další zvyšování sazby DPH by bylo pro tisk výraznou konkurenční nevýhodou a čtenáře deníků a časopisů by znevýhodnilo ve srovnání s konzumenty jiných druhů zpravodajství.
Tisk a knihy zastávají důležitou roli nejen ve svobodném šíření informací a názorů, ale také při udržování a rozvoji spisovné češtiny v psané podobě. To je podle našeho názoru dalším důležitým důvodem, proč by neměla být dostupnost tisku a knih širokým čtenářským vrstvám znepřístupňována daňovými zásahy ze strany státu. Podotýkáme rovněž, že vyšší daň má být podle dosud zveřejněných záměrů uvalena dokonce i na školní učebnice.
Všechny výše uvedené důvody nás vedou k jasnému přesvědčení, že by sazba DPH na tisk a knihy rozhodně neměla být dále zvyšována. Proto se na vládu České republiky, politické strany tvořící vládní koalici, jakož i na všechny členky a členy Parlamentu České republiky obracíme s výzvou ke změně původně uvažovaných daňových úprav a k zachování sazby daně z přidané hodnoty na tisk a knihy v současné výši.
S pozdravem
Robert Čásenský, šéfredaktor Mladé fronty Dnes
Zdeněk Porybný, šéfredaktor deníku Právo
Jana Heřmánková, šéfredaktorka Deníku
Lukáš Tomek, šéfredaktor deníku Sport
Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt
František Nachtigall, šéfredaktor týdeníku Týden
Petr Bílek, šéfredaktor Literárních novin
Dalibor Balšínek, šéfredaktor Lidových novin
Petr Šabata, šéfredaktor Hospodářských novin
Vladimír Mužík, šéfredaktor deníku Blesk
Pavel Šafr, šéfredaktor týdeníku Reflex
Eva Hanáková, šéfredaktorka týdeníku Ekonom
Petr Skočdopole, šéfredaktor týdeníku Instinkt
Poznámka redakce: Vzhledem k tomu, že vláda nakonec DPH sjednotí na jiné hranici než je 20 %, je už obsah dopisu neaktuální.
Další hloupá reakce, bez použití mozku Když se zdražej věci denní potřeby, na ktré se po nákladech na bydlení a energie vydává největší část příjmů,nebudou mít lidi ani na levné knihy. Když se věci denní potřeby nezdražej, budou si moct dovolit knihy i za vyšší ceny. Všichni, i distributoři knih a tisku, by se měli postavit právě proti zdražování věcí denní potřeby, čímž by zajistili i prodejnost svého zboží. Jelikož pokud stoupnou náklady na nákup základních potřeb rodiny měsíčně o 600,- až 1 200,- korun, tak si knížku nekoupí ani v případě, že bude stát stále 300,- a ne třeba 360,-.