Na trvalé obranné spolupráci se skupina 25 zemí - státy EU bez Británie, Dánska a Malty - dohodla loni v prosinci. V první fázi bylo potvrzeno 17 projektů spolupráce, Česká republika se účastní tří, v několika dalších je zemí pozorovatelskou.

Další vlna společných projektů bude státy EU a Evropskou obrannou agenturou (EDA) posuzována letos na podzim. Podle Landovského už partnerské státy projevily zájem o české nápady na vlastní projekty, které by Praha chtěla v rámci PESCO vést.

Týkat se mají ochrany před zbraněmi hromadného ničení, výcviku pilotů na nové generaci letounu L-39 z Aera Vodochody a třetí projekt je zaměřen na oblast elektronického boje, kde by ČR mohla využít svých schopností týkajících se pasivních systémů.

Výkladní skříní evropské obranné spolupráce, ale také úspěšné kooperace mezi EU a NATO, je podle Landovského projekt vojenské mobility, na němž se podílí většina unijních zemí. Jeho cílem je zařídit snazší přesuny vojáků a techniky z východu na západ a ze severu na jih Evropy jak technicky, tak také zjednodušením nejrůznější povolení a úředních omezení.

"Výsledkem má být jakýchsi 90.000 kilometrů dálnic připravených pro vojenské transporty, plus letiště a přístavy. Je to věc, která ukazuje, že evropská spolupráce má smysl. Jsou to investice do duální infrastruktury, bude se investovat do dálnic, ale s vojenským rozmyslem a akceptací vojenských připomínek," podotkl Landovský.

Podobné projekty podle něj pomáhají ukázat, že kooperace uvnitř EU i mezi unií a NATO má smysl a je důležitá. "Na summitu NATO můžeme očekávat dost zásadní debatu o sdílení obranných výdajů," poznamenal Landovský. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě žádá, aby ostatní spojenci zvýšili své příspěvky na společnou obranu. Německo ale podle českého náměstka dalo nyní jednoznačně najevo, že jeho plány neobsahují finální částku v podobě dvou procent hrubého domácího produktu v roce 2024, jak se spojenci dohodli na summitu ve Walesu. USA tak nejspíš na tento vývoj mohou příští měsíc na summitu v Bruselu zareagovat.

"Je to skutečně historický moment, kdy se mohou začít promítat věci jako jsou cla do tak zásadních záležitostí jako je obrana euroatlantického prostoru. Což samozřejmě není dobře," poznamenal Landovský.

Podle náměstka českého ministra zahraničí Ivo Šrámka byla dnes důležitá otázka, jak zamezit zhoršování vztahů mezi evropskými spojenci a USA v situaci rostoucího geopolitického napětí. "Jde o to, jak to udělat, aby obchodní spor neeskaloval a nezasáhl klíčové oblasti spolupráce, zejména společnou obranu," uvedl náměstek.

Evropská unie nedávno uvalila vysoká cla na některé americké výrobky v odvetě za americká cla na dovoz evropského hliníku a oceli. Prezident Trump, který by měl na summit NATO příští měsíc dorazit, už unii pohrozil dalšími cly, tentokrát na dovoz automobilů.

Podle Šrámka na to, aby se obchodní problémy udržely odděleně od obranných otázek, dnes na unijním jednání apelovala řada delegací, včetně české. "Ale na druhou stranu je jasné, že ten problém není v této chvíli ani tak v Evropě. Uvidíme, co se stane na summitu NATO," poznamenal náměstek. Svá cla na hliník a ocel USA zdůvodňují obavami o vlastní národní bezpečnost, což EU jako dlouhodobý a blízký spojenec pokládá za absurdní.

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová po dnešní schůzce, které se účastnil také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, novinářům řekla, že dosavadní spolupráce obou organizací byla vynikající a do budoucna ještě posílí.