Opozice vyzvala ke generální stávce v celé zemi, zatím ale není jasné, jaká část obyvatel této třicetimilionové země se ke stávce připojí. Své podniky zavřeli soukromníci a živnostníci a záměr připojit se ke stávce avizovalo i několik odborových organizací zaměstnanců státního sektoru. Ten čítá asi tři miliony lidí. Od vlády ale dostali státní zaměstnanci pokyn stávky se neúčastnit a jít povinně k nedělním volbám.

"Ke stávce se nepřipojíme, ale nikoli proto, že bychom souhlasili, či nesouhlasili s vládou. Nebudeme stávkovat vzhledem k povaze naší práce," uvedl například šéf odborů zaměstnanců v energetice.

Už před úsvitem se v Caracasu začali shromažďovat lidé, kteří z kamenů, stromů a starého železa stavěli barikády. "Musíme paralyzovat celou zemi," prohlásila jedna z účastnic protestů. Právě blokování cest ale bylo jednou z příčin střetů s policií minulý týden při jednodenní generální stávce. Při potyčkách zemřelo nejméně pět lidí.

Dnes během protestů na západě země zemřel třicetiletý muž. Okolnosti jeho smrti úřady odmítly komentovat. Celkem tak během téměř čtyřměsíčních nepokojů zemřelo nejméně 98 lidí. Podle některých informací je jich ale již více než sto.

Dvoudenní stávkou, na níž má v pátek navázat velký protestní pochod v Caracasu, se opozice snaží zabránit vládnímu plánu na vytvoření nového zákonodárného orgánu. V současném parlamentu má totiž vládní socialistická strana menšinu a nový orgán zřejmě socialisté ovládnou, jednak kvůli způsobu voleb do něj a také kvůli bojkotu opozice. Způsob voleb stanovil prezidentský dekret a prezidentovi nakloněná národní volební komise, v minulosti přitom zrod podobného orgánu schvalovalo referendum.

Tlak na venezuelskou vládu, aby od svého záměru ustoupila, se stupňuje i ze zahraničí. Na dnešním zasedání Organizace amerických států (OAS) předložilo 13 zemí, včetně například USA, Argentiny, Brazílie, Kanady a Mexika, prohlášení, v němž označují postup prosazovaný (venezuelským prezidentem Nicolásem) Madurem za "definitivní demontáž" demokratických institucí. Dokument dává podle agentury AP najevo znepokojení nad "závažnou změnou demokratického řádu, nad zhoršením krize a nad zvýšením násilí" ve Venezuele.

Americká vláda kromě toho dnes přijala nové sankce proti 13 současným či bývalým vysokým činitelům Madurova režimu a pohrozila dalšími, pokud venezuelská vláda bude pokračovat v úsilí přepsat ústavu. Opatření zmrazuje veškerý majetek těchto osob v USA a zakazuje Američanům jakékoli obchodní vztahy s nimi.

Opozice se obává, že Ústavodárné shromáždění rozpustí současný parlament a přepíše ústavu tak, že prezident Nicolás Maduro zůstane u moci a ještě více upevní svůj autoritářský způsob vlády.

Maduro tvrdí, že nový orgán je nutný k tomu, aby se vláda vrátila do rukou "prostého lidu" a aby byl potlačen "převrat", který podle něj zosnovala americká CIA spolu s Kolumbií a Mexikem, aby ho odstavila od moci.

Lidé ve Venezuele od dubna téměř každý den protestují proti autoritářské vládě, která s pomocí jí nakloněného nejvyššího soudu blokuje práci parlamentu. V něm má od loňské ledna většinu opozice.

Lídr venezuelské opozice Leopoldo López, který byl nedávno po třech letech za mřížemi propuštěn do domácího vězení, v noci na dnešek zveřejnil první video natočené mimo věznici. Vyzval v něm Venezuelany, aby podpořili stávku, a apeloval na armádu, aby nepotlačovala demonstrace.