"Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí nevyplývají žádné situace diskriminačního zacházení. ÚS má za to, že stěžovatelova argumentace je v tomto případě účelová a že se žádný z obecných soudů porušení zákazu diskriminace vůči stěžovateli nedopustil," stojí v usnesení senátu se soudcem zpravodajem Josefem Fialou.

Zadeh strávil ve vazbě téměř dva roky nejprve kvůli daňové kauze. Podle obžaloby početná skupina lidí šidila stát při dovozu pohonných hmot, celkovou škodu vyčíslili vyšetřovatelé na 2,5 miliardy korun. Nyní je Zadeh ve vazbě znovu, tentokrát kvůli obžalobě z ovlivňování svědků. Městský soud v Brně na jaře rozhodl o propuštění podnikatele z vazby, rozhodnutí ale zvrátil Krajský soud v Brně, vazba tedy trvá.

V ústavní stížnosti Zadeh například tvrdil, že chyběly zákonné důvody k uvalení vazby, poukazoval na domnělou podjatost soudců, nedostatečné odůvodnění soudních rozhodnutí, umělé prodlužování koluzní vazby přes zákonnou mez, ale také na ponižování jeho manželky.

Většinu námitek soudci označili za neopodstatněnou, z části podnět považovali za nepřípustný. Kvůli některým údajným pochybením se totiž mohl Zadeh obrátit na státní zastupitelství, a tak nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny možnosti obrany. Šlo o tvrzení, že se vyšetřovatelé při domovní prohlídce neoprávněně seznamovali s materiály obhajoby a že měli přístup k důvěrné komunikaci mezi Zadehem a jeho advokáty.

Vazba je podle ÚS náležitě odůvodněná. Při jejím dalším prodlužování je ale nutné zkoumat, zda důvody trvají v nezměněné síle. ÚS neuznal jako oprávněné ani Zadehovo tvrzení o údajných průtazích při soudním rozhodování o vazbě. "Tato poměrně dlouhá doba rozhodování je objektivně opodstatněná složitostí věci, kterou ostatně stěžovatel nezpochybňuje," napsali ústavní soudci.

Zadeh v minulosti podal několik ústavních stížností, zatím bez úspěchu. V jednom z usnesení soudci konstatovali, že z pohledu obžalovaného má případ určitý šikanózní rozměr. I tehdy ale ÚS stížnost odmítl. Konkrétně šlo o to, že policie loni v únoru krátkodobě zadržela Zadeha bezprostředně poté, co se díky rekordní kauci 150 milionů korun dostal z vazby v daňové kauze.

Po odmítnutí svých starších stížností se Zadeh obrátil ještě na Evropský soud pro lidská práva.