Vrchní soud v Praze vynesl pravomocný verdikt nad Šejnostem loni v březnu. Šlo o souhrnný trest, Šejnost měl i další problémy se zákonem. Podle databáze profesní komory je vyškrtnutý z řad advokátů. V dubnu jeho dovolání odmítl Nejvyšší soud. Ústavní stížnost podal začátkem července.

Šejnost vinu už dříve popřel, trestní oznámení prý bylo vykonstruované, důkazy jsou irelevantní, rozsudek stojí na domněnkách. Připustil jen to, že se u řádu domáhal vypořádání podílové odměny za právní služby, které řádu podle svých slov poskytoval při církevních restitucích a správě majetku.

"Faktem zůstává, že předmětné směnky podle přesvědčení stěžovatele byly pravé a opodstatněné, a to činností ve prospěch Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, za kterou stěžovatel k dnešnímu dni neobdržel žádnou odměnu," stojí ve stížnosti. Poukazuje také na trvající pochybnosti o vině a kritizuje paušální zavrhování důkazů svědčících v jeho prospěch.

Podle Nejvyššího soudu ale justice shromáždila dostatek důkazů a řádně vysvětlila, proč neuvěřila Šejnostově verzi. "Nutno poukázat na to, že soudy přistupovaly velice pečlivě k řešení otázky věrohodnosti výpovědi obviněného, tuto hodnotily jednotlivě i ve vztahu k dalším ve věci provedeným důkazům a své závěry řádně ve svých rozhodnutích odůvodnily," stojí v usnesení.

Ze znaleckých posudků podle Nejvyššího soudu jasně plyne, že podpisy na směnkách jsou pravé, ovšem teprve poté na směnky přibyl tištěný text. Podle znalců k tomu posloužilo multifunkční zařízení v Šejnostově advokátní kanceláři. Ve stížnosti právník naznačuje, že zařízení mohl prostřednictvím vzdáleného přístupu zneužít někdo jiný.