Ústavní soud si k pozastavenému zákonu vyžádal posudek Benátské komise, která sdružuje právní experty Rady Evropy. Komise byla již dříve požádána, aby prověřila ostatní justiční reformy, které vznikly ve spolupráci s odborníky z EU a USA.

O pozastavení platnosti zmíněného zákona usilovala opoziční Demokratická strana (DS). Ta se obává, že vláda díky schváleným normám získá možnost ovlivňovat jmenování soudců a prokurátorů, proto také zákonodárci DS schvalování reforem většinou bojkotovali.

Cílem reformy je dosáhnout nezávislosti soudců a prokurátorů a vykořenit korupci, která je v albánské justici velmi rozšířená. Má k tomu přispět i kontrola příjmů a majetku soudců a prokurátorů a prověřování jejich profesionální způsobilosti.

Albánie požádala o status kandidátské země pro vstup do EU v roce 2009, ale kvůli otálení s reformami a s bojem proti korupci a zločinnosti ho získala až v roce 2014. Vláda intenzivně usiluje o otevření přístupových rozhovorů do konce letošního roku, k tomu ale nezbytně potřebuje uvést justiční reformu do praxe.