Celníci kontrolovali minulý týden zhruba 20.600 řidičů. V 1500 případů mají podezření na porušení zákona o minimální mzdě, tyto případy tedy bude podle nich nutné hlouběji prověřit. Ve 46 případech celní správa rovnou zahájila oficiální vyšetřování zaměřené proti firmám, které řidiče zaměstnávají. Celníci neupřesnili, z jakých zemí dotčené firmy jsou.

Německo zavedlo plošnou minimální mzdu 8,50 eura (230 Kč) za hodinu na počátku letošního roku. Ministerstvo práce zákon vykládá tak, že na mzdu v této výši mají nárok všichni zaměstnanci po tu dobu, kdy pracují na území Německa, včetně řidičů dopravních firem z jiných zemí. Ti by u sebe měli mít odpovídající doklady, které dokazují, že takové peníze skutečně berou. Výjimka z minimální mzdy platí pouze pro řidiče tranzitní dopravy a pro řidiče, kteří skládají zboží v německých námořních přístavech.

Proti německému výkladu zákona o minimální mzdě protestují dopravci z České republiky, Španělska, Slovenska, Rumunska, Maďarska, Polska, Bulharska, Portugalska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Podle nich by zákon pro firmy ze zemí, kde je nižší kupní síla než v Německu, mohl mít likvidační následky. Navíc přináší nadměrnou administrativní zátěž.

Stejným způsobem jako Německo chce od července uplatňovat minimální mzdu i Francie. Na oba státy se kvůli tomu již obrátila evropská komise. Ta uvedla, že plně podporuje zásadu minimální mzdy, zároveň se ale domnívá, že systematické uplatňování těchto předpisů na všechny dopravní operace na území Německa a Francie nepřiměřeně omezuje svobodu poskytování služeb a volného pohybu zboží.

Pokud Německo svůj přístup k uplatňování minimální mzdy nezmění, může se příští rok problém pro zahraniční dopravce ještě zvětšit. Zvláštní komise složená ze zástupců německých zaměstnavatelů a zaměstnanců se v úterý shodla, že by minimální mzda měla vzrůst na 8,84 eura (240 Kč) za hodinu.