Zemanův muž Jiří Ovčáček na chatu: Za co ho Miloš peskuje?

Tady se spolku Podhradí zastanu. Je zcela legitimní, když někdo vyslovuje kritiku vůči kterémukoliv politikovi, chcete-li veřejně činné osobě. Osobně mi vadí jiná věc, a to, že spolek Podhradí příliš často sahá k floskulím typu "prokremelský prezident". Milí čtenáři Blesk.cz, chtěl bych vám všem poděkovat za zajímavé otázky. Snažil jsem se odpovědět co největší jejich počet. Ještě jednou děkuji. Jiří Ovčáček.

Je zcela jasné, že na východě Ukrajiny působí ruští dobrovolníci, což už ostatně pan prezident několikrát zdůraznil. Nyní je hlavně třeba, aby obě strany občanské války na Ukrajině přistoupily na plnění podmínek dohody Minsk II. Zítra se této otázce budou věnovat ministři zahraničí Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska.

Komunikace s novináři je součástí mé práce a vůbec si na ni nestěžuji. Ze své předchozí profese si uvědomuji, že titulek prostě někdy bývá zkratkou.

Tiskový mluvčí panu prezidentovi umožňuje sdělovat svá stanoviska v situacích, kdy mu program neumožňuje hovořit s novináři. Pan prezident, a to je naše domluva, chce, abych byl tiskovým mluvčím aktivním. Proto také pořádám pravidelné tiskové konference.

Mohu Vás ubezpečit, že opravdu nehraji. Ale slyšel jsem, že si mne možná zahraje Láďa Hruška. Jsem na jeho výkon zvědav.

Vždycky jsem chtěl být novinářem, velmi mne to lákalo. Tento sen jsem si splnil.

Pan prezident má rád například píseň Sentimental Journey a má rád, což je známo, skupinu ABBA. Ale třeba také Karla Kryla, jeho písničky jsme spolu poslouchali minulý týden v pátek večer.

Mohu to potvrdit. Je to věc, která mi bude vytýkána do konce jeho života. Už když jsem začal v roce 2009 pracovat na Úřadu vlády, bylo to proti mně v médiích použito. Osobně považuji tuto krátkou kapitolu svého života za uzavřenou. V každém případě to byla zajímavá zkušenost, na kterou jen tak nezapomenu. Prozradím Vám, že do Haló novin jsem se dostal na základě inzerátu.

Na Hradě se především pracuje, vážený pane Ferdo.

Myslím si, že ti, kteří začali bez znalosti věci útočit na pana prezidenta po jeho projevu na konferenci o holocaustu, si vůbec neuvědomili, že otevřeli Pandořinu skříňku. Víte, platí, že je třeba si F. Peroutky vážit. To ale neznamená, že si nesmíme umět říct pravdu. Tedy, že v letech 1938-1939 selhal a podlehl pokušení ideově bránit nejprve druhou republiku, onen autoritářský antidemokratický i antisemitský režim, ale posléze se též snažil svými články vytvářet iluzi v okupované zemi, tedy v protektorátu. A tak zatímco E. Beneš po 15. březnu 1939 vydal protestní prohlášení a zahájil činnost za obnovu Československa, F. Peroutka přemítá o nové české ústavě v podobě mj. Hitlerova výnosu o zřízení protektorátu.

Děkuji, ale řiďte se v životě heslem, že nikdo není dokonalý

Jak jsem uvedl v odpovědi pro spolek Podhradí, který mi zaslal mnoho zajímavých dotazů, jde o výsledek společné diskuse s panem prezidentem. Hovořím tedy vždy z pozice tiskového mluvčího prezidenta republiky.

Již jsem na tuto otázku odpovídal. Prohlášení jsou výsledkem diskuse s prezidentem republiky. Velmi si cením, že s panem prezidentem tyto záležitosti dopodrobna probíráme.

To je otázka, kterou byste měli položit zmíněným. Já mám svůj hodnotový žebříček pevně ukotven. Nejsem příznivcem černobílého vidění světa, fundamentalismu, například názorového, a snahy vnucovat lidem jen jednu pravdu.

Nikoliv, protože mi pravidelně na moji služební mailovou adresu jiri.ovcacek@hrad.cz dochází oznámení od autora petice "Manifestační petice za odstoupení prezidenta Miloše Zemana". Jsou mi zasílána oznámení pro všechny podepisovatele, naposledy 10. února 2015.

Společnost nerozděluje konkrétní osoba, ale názory. Prezident republiky nesmí být mlčící sfingou a musí se vyjadřovat k důležitým problémům. Je logické, že s takovým vyjádřením někdo souhlasí a někdo ne. Není třeba mediální strategie. Klíčové je osobní setkávání pana prezidenta s občany v regionech, které navštěvuje dvakrát měsíčně. A bude v této činnosti nadále pokračovat. Na podzim bude zahájeno již třetí kolo krajských návštěv. Právě setkávání s občany umožňuje panu prezidentovi sdělovat své názory přímo bez mediálního zprostředkování.

Průzkumy považuji za pouhý folklór a poslední roky ukázaly, že nedokáží ve svých výsledcích odrazit realitu společnosti. Důkazem budiž, že když Miloš Zeman odcházel z pozice předsedy vlády, STEM mu přiřknul podporu 29 procent lidí. O deset let později byl zvolen občany v první přímé volbě prezidentem republiky.

Jde především o občanskou válku: na jedné straně jsou separatisté a na té druhé ukrajinská vláda. To je neoddiskutovatelný fakt a důkazem je i formát protokolu nejnovější minské dohody. Krym nebyl v žádném případě připojen legálně, o tom není sporu.

V takovém případě obviňujete z urážky Ukrajiny německého ministra zahraničních věcí, francouzského prezidenta, bývalého ministra zahraničních věcí SRN Hanse Dietricha Genschera nebo třeba Henryho Kissingera. A ostatně také německou kancléřku, která společně s francouzským prezidentem docílila uzavření dohody Minsk II. Pan prezident především podporuje mír na Ukrajině. Dále již nesmí umírat lidé. Připomínám, že jen podle údajů OSN zahynulo doposud na východní Ukrajině 5700 lidí. Úkolem zodpovědného politika je přispívat k mírovému řešení, nikoliv k rozdmýchávání válečnické atmosféry.

Vzhledem k tomu, že veškerá prohlášení, která činím například na pravidelných tiskových konferencích, jsou výsledkem diskuse s panem prezidentem, do takové situace jsem se nedostal. Zájem spolku Podhradí o Haló noviny patrně potěší především tento stranický deník, kterému Podhradí dělá doufám, že nechtěnou, reklamu.

Vezmu to odzadu: mám základní stupeň prověrky. Při mé práci se ostatně s utajovanými skutečnostmi do styku nedostávám. To přenechávám jiným, povolanějším. Pokud jde o pana kancléře, platí to, co již bylo mnohokráte řečeno: rozhodnutí o udělení prověrky je plně věcí Národního bezpečnostního úřadu. Ani pan prezident, ani nikdo jiný, do tohoto procesu nemá právo zasahovat. A také tak nečiní.

Radikální mládí vystřídal moudřejší střední věk. Domnívám se, že místo České republiky musí být nadále pevně zakotveno nejenom v NATO, ale také v Evropské unii. Souhlasím s panem prezidentem, že budoucnost je v další integraci.

Při výzkumu článků Ferdinanda Peroutky se rozhodně nesoustředím pouze na jediný zdroj, ale seznamuji se i s dostupnou literaturou, která se týká kritického období 1938-1939. Již jsem zmínil publikaci, kterou doporučuji všem čtenářům k přečtení. Pozoruhodné je, že když tato kniha v roce 1997 vyšla a vydala ji Univerzita Karlova, v mediálním světě se nezvedla taková kampaň, jako je tomu nyní. Dovolím si ještě jeden citát, který mne zaujal: "F. Peroutka nebyl stoupencem odporu. Byl výslovným odpůrcem odboje. Distingovaným způsobem se účastnil protibenešovské kampaně. 12. října v Přítomnosti zveřejnil svůj úvodník `Zavinil to jeden muž?`. Podle svědectví P. Drtiny, když si E. Beneš přečetl, co o něm napsal příslušník jeho hradní tiskové fronty, `tvář Dr. Beneše nápadně zčervenala... prudké hnutí mysli... zřejmá bolest`."

Vzhledem k tomu, že se pan prezident doposud nerozhodl, zda bude znovu kandidovat, a učiní tak až zhruba rok před ukončením současného mandátu, je to absolutně předčasná otázka, která naráží na realitu: pan prezident dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí mezinárodního terorismu. Není to tak, že by stavěl svoji zahraniční politiku na protiislámské rétorice. Důkazem budiž nedávná návštěva v Jordánsku a Spojených arabských emirátech, kde byl skvěle přijat. Jordánský král mu udělil nejvyšší státní vyznamenání a korunní princ Emirátů s panem prezidentem vedl dvouhodinový neformální přátelský rozhovor.

Na panu prezidentovi si cením, že nevidí svět černobíle. Stejně tak se snažím postupovat i já při nahlížení na problémy, ať už se to týká současných konfliktů ve světě nebo aktuálního dění v naší zemi. Pokud pan prezident vysloví názor, rozhodně nejde o žádnou "svéráznou práci s pravdou". Příkladů je mnoho. Uvedu jeden: pan prezident se vyslovil pro "finlandizaci", tedy neutralitu Ukrajiny. Následně se na jeho hlavu snesla od jeho oponentů smršť kritiky. Ten samý názor přitom vyslovil jak německý ministr zahraničních věcí a později také francouzský prezident.

Dobrý den, máte zajímavé vnitřní fantazie, které ovšem nesdílím. A věřím, že ani ostatní čtenáři Blesk.cz.

V neděli pan prezident odlétá na konferenci AIPAC do Spojených států, chystá se také do Vatikánu, kde se setká se Svatým otcem. Zavítá také na oslavy Dne vítězství v Moskvě, Summit východního partnerství v Rize, a v plánu je také návštěva Valného shromáždění OSN v New Yorku. To je plán zahraničních cest pro nejbližší období.

Doufám, že se nespletu, ale podle mne jsou to brambory na loupačku s pažitkou.

Děkuji za poklonu, ale soukromé záležitosti jsou soukromé od toho, aby se nevytrubovaly do světa.

Pod žádnou maskou se neskrývám. Nemám k tomu důvod. Haló noviny jsou pro mne ukončenou epizodou v mé pracovní kariéře, která mi bude do konce života předhazována oponenty.

Oslovil mne přímo pan prezident, a to krátce před mým nástupem do pozice tiskového mluvčího. Neváhal jsem ani minutu. Nejenže to byla velká výzva, ale také pocta, které si dodnes vážím.

Snažím se profesionálně vykonávat pozici tiskového mluvčího prezidenta republiky. Jak už jsem uvedl, jsem v první linii, a je mi tady dobře. Pokud to považujete za agitaci, je to jenom Váš pohled na věc.

Mohu Vás ujistit, že pracovat pro pana prezidenta, je pro mne ctí.

Názoroví oponenti se rozčilují často velmi horlivě. V této své horlivosti pak přehlíží fakta. Jak říkal TGM: "Rozčílení není program."

Jordánsko bojuje statečně s tzv. Islámským státem. A bojuje tak i za nás, za to, abychom se nestali v budoucnu terčem teroristů. Udělení nejvyššího státního vyznamenání je výrazem vděčnosti Jordánsku. Stejně tak bychom měli přestat řešit výroky nejmenované mluvčí a začít vážně uvažovat o konkrétní pomoci, tedy vyslání české polní nemocnice na pomoc Jordánsku.

Rozhodně nehodlám nic překrucovat, ale poukázat na zjištěná fakta. A ta už mám nyní k dispozici. Doporučuji Vám ke studiu knihu "O autoritativní národní stát", která popisuje to, na co poukázal pan prezident. Tedy: na krátkodobé selhání Ferdinanda Peroutky v krizové situaci. Cituji: "Ferdinand Peroutka odsuzoval sice českou servilitu vůči Němcům, avšak zároveň prosazoval porozumění a vstřícné postoje k Hitlerově Německu. Vycházel přitom z nepodložené a iluzorní představy o gentlemanském vztahu nacistického Německa k poraženému soupeři, z víry, že Německo dá Čechům a Slovákům prostor pro národní rozvoj, neboť nacisté `pěstují národní filosofii`." Knihu, kterou jsem s i koupil z vlastních prostředků, nikoliv státních, mám s sebou na této diskusi.

Veškeré totalitní režimy jsou mi od srdce odporné a tudíž cizí. Právě proto se ve volném čase zabývám četbou literatury, která se věnuje kritickým obdobím naší historie. Ať už jde o druhou republiku, protektorát, 50. nebo 70. léta.

Pečlivě pokračuji v této zajímavé výzkumné činnosti. Nejen, že pročítám čísla Přítomnosti, ale také se snažím vyhledávat literaturu, která osvětluje dobový kontext. A věřte, že to, co jsem doposud zjistil, dokazuje, že Ferdinand Peroutka v období druhé republiky a na počátku protektorátu selhal.

Miloše Zemana jsem v první přímé volbě republiky volil. A je pro mne velkou ctí, že mohu pro Miloše Zemana pracovat. S Karlem Schwarzenbergem nesdílím jeho pohled na svět a nemyslím si, že by i on toužil po tom, mít mne za tiskového mluvčího.

Děkuji za recenzi. Přijdu si někdy jako voják v první linii.

Především v tom, že Miloš Zeman okupaci Československa v srpnu 1968 tvrdě odsuzoval, odsuzuje a bude odsuzovat. Stavět pomníky Vasilu Bilakovi je ostudné.

Dobrý den, za tu dobu, co jsem tiskovým mluvčím prezidenta republiky, jsem se s takovým výrokem nesetkal, ač tomu nebudete věřit.