Topení pomocí uhlí je v roce 2016 v Praze spíš raritou. Dříve byla na území hlavního města velká konkurence, v současnosti prý už provozovatel uhelného skladu v Braníku spočítá konkurenty na prstech jedné ruky a dokáže je všechny vyjmenovat.

Zdeněk Janda se v současnosti rozhoduje, že se svým podnikáním také skoncuje. Jednak pociťuje únavu, problémem je ale také finanční stránka věci.

Zdeněk Janda (66) uvažuje, že zavře uhelný sklad v pražském Braníku.
Zdeněk Janda (66) uvažuje, že zavře uhelný sklad v pražském Braníku.
Autor: ČTK/Vondrouš Roman

Obrat firmy za 20 let klesl na desetinu

Důkazem obrovského ústupu uhelného podnikání v Praze jsou čísla, která pan Zdeněk porovnal. Před dvaceti lety měla jeho firma roční obrat 30 až 40 milionů korun, letos zatím ani nepokořil hranici 3 milionů.

V minulosti se zde skladovalo až 5 000 tun koksu naráz, nyní je to zhruba 25 tun. Část pozemku Zdeněk Janda už před lety pronajal prodejci stavebnin.

„Něco ještě možná utržím, ale celkem to bude kolem tří, 3,5 milionu korun za rok maximálně. Když jsem sem v roce 1990 přišel, tak tady jezdilo 17 posádek nákladních aut, v nichž byli vždy tři lidé - šofér a dva pomocníci. A ti denně dělali tři až pět fůr uhlí,“ řekl Zdeněk Janda. Ten má nyní jednoho skladníka a s rozvozem mu příležitostně pomáhá kamarád.

Pan Zdeněk by prý mohl své podnikání „zabalit“ už dávno, kdyby se uhelný sklad nenacházel na jeho pozemku. Dělá si navíc 90 procent všech přidružených prací. Z dnešního pohledu je tedy nepředstavitelné, že v minulosti zde pomáhaly také dvě administrativní pracovnice, vedoucí skladu nebo šafář, který uhlí ve skladu ošetřoval a rovnal.

Zdeněk Janda (66) uvažuje, že zavře uhelný sklad v pražském Braníku.
Zdeněk Janda (66) uvažuje, že zavře uhelný sklad v pražském Braníku.
Autor: ČTK/Vondrouš Roman

Místo uhlí ústřední topení

Vzhledem k tomu, že uhlím dnes topí zpravidla starší lidé na okraji Prahy, noví klienti podle Zdeňka Jandy spíš nepřicházejí. „Maximálně, když zdědí baráček po babičce, po dědečkovi. Mladá rodina se nastěhuje, mají tam kamna, přemýšlí a chodí se ptát, jak se v tom topí, než si pořídí ústřední topení,“ popisuje postup doby pan Zdeněk.

Jedna svěží obměna se v uhelném skladu v pražském Braníku přeci jen děje. Na přelomu listopadu a prosince sem chodí rodiče a shánějí trochu uhlí pro zlobivé děti. „Když sem přijde deset nebo dvacet lidí pro uhlí na Mikuláše, tak jim řeknu, ať si v klidu něco naberou. A oni se diví, že za to málo ani nic nechci,“ dodává s úsměvem Zdeněk Janda.

Prohlédněte si aktuální fotografie uhelného skladu v Braníku:

Fotogalerie
5 fotografií