Přibližně půl roku vařili nájemníci v jednom z bytů na ulici Urbánkova pervitin. Nebezpečné látky se podle Karla Lehmerta, soudního znalce, dostaly i do okolí. Bez souhlasu ředitele, pouze na požádání učitelů a rodičů, tak odebral v ZŠ a MŠ Na Beránku ve spolupráci se specializovanou firmou  vzorky a odeslal je do laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. S pozitivním nálezem pak 30. ledna kontaktoval starostu Prahy 12 Milana Maruštíka (ANO).

Ten se ale obrátil na Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, aby provedli měření nové. „Udělali jsme screening místností, kde údajně byla kontaminace a měřil pan Lehmert. Kontrolovali jsme ale více míst ve škole,“ říká Tomáš Dropa, ředitel Státního ústavu. Vzorky byly odebírány podle stěrových technik: „Nejprve jsme odebrali vzorek na pásek pro detektor, který je určený ke zjištění drog a výbušnin. Zařízení se využívá pro letištní a speciální vyšetření, kupříkladu na letišti Václava Havla. Přístroj je citlivý v řádech nanogramů na stěr, avšak záleží, jestli vzorek odebírám v čistém nebo špinavém prostředí,“ popisuje první způsob odběru Martin Urban, vedoucí chemického odboru Státního ústavu. 

Stěr částicí pervitinu ve škole a ve školní družině
Stěr částicí pervitinu ve škole a ve školní družině
Autor: Karel Lehmert

„Další odběr je pomocí mokrého tampónu, jenž při kontaktu s látkami metamfetaminu změní barvu. Toto ověření přítomnosti metamfetaminu je v podstatě stejná technika, jakou provedl pan Lehmert s rukavicí. A třetí způsob byl pomocí stěru a následné analýzy v laboratoři GCMS, což je nejpřesnější měření,“ dodává Martin Urban. Podle jejich analýzy se výskyt metamfetaminu neprokázal: „Podotýkám, že buď tam nebyl, nebo koncentrace musela být tak malinká, že byla pod mezí detekce a stanovení,“ shrnuje výsledek Tomáš Dropa, ředitel Státního ústavu.

V ČR neexistuje norma na ochranů lidí před látkami z varen 

Zástupci Prahy 12 tak na základně analýzy zpochybňují způsob získání vzorků: „Při jejich odebírání nebyl přítomen žádný statutární zástupce školy. Screening je proto neprokazatelný. Takovéhle stěry si udělám kdekoliv jinde a pak je prokazuji tak, jak je chci vykázat,“ uvádí Jan Tvrdek, vedoucí oddělení právního pro samosprávné činnosti Prahy 12.

Tento názor radnice však nenechal chladným zástupce specializované společnosti, která analýzu prováděla pro pana Lehmerta. „Vzhledem ke skutečnosti, že vzorkování proběhlo prostřednictvím kvalifikovaného personálu v souladu se standardem INTERPOLu pro forenzní vzorkování v kontaminovaném prostředí a současně podle metodiky US EPA pro vzorkování v prostředí kontaminovaném aerosolem metamfetaminu z nelegálních varen, nepochybuji o jeho validitě. V těchto případech není podstatná přítomnost nestranné osoby. Analýzu odebraných vzorků prováděla nezávislá laboratoř na VŠCHT, jejíž výsledky rovněž bez pochybností respektuji,“ reaguje Bohuslav Doležal, předseda představenstva firmy Vakos XT, a.s.

S firmou Vakos XT od roku 2016 spolupracuje Národní protidrogová centrála. Firma byla vybraná v rámci veřejné zakázky „Omezení zdravotních následků v místech nelegální výroby narkotik“: „Jejím předmětem má být řešeno snížení sekundární kontaminace bezpečnostního personálu, prostor i nezúčastněné veřejnosti v místech nelegální výroby či pěstování biologicky aktivních látek. Dále je zaměřena na identifikaci a srovnání postupů zavedených v zahraničí, na jejich ověření a transformaci v souladu s mezinárodními postupy do podmínek PČR, včetně právně validních odběrů a chemických analýz vzorků z konkrétních míst, umožňující cílené zaměření takticko-technologických postupů a jejich následnou validaci a certifikaci,“ popisuje předmět spolupráce vrchní komisařka Barbora Kudláčková z Národní protidrogové centrály.

Pozůstatky nebezpečné látky se mohou vyskytovat i v nově koupeném autě
Pozůstatky nebezpečné látky se mohou vyskytovat i v nově koupeném autě
Autor: Karel Lehmert

Byť se radnice a odborníci ze Státního zdravotního ústavu i firma Vakos XT názorově ohledně školy v Modřanech rozcházejí, v jednom se shodují. V českém právním systému neexistuje zatím žádná konkrétní norma, která by určovala množství metamfetaminu v okolí škodlivé lidskému zdraví. V zahraničí tuto normu přijala Austrálie, Nový Zéland nebo USA. „Drogová problematika spadá jako taková pod úřad vlády, legislativní norma, která by řešila limit/bezpečnou úroveň metamfetaminu v prostředí podle mých znalostí v ČR ani v jiných státech v okolí projednávána zatím nebyla,“ říká Bohumil Kotlík, vedoucí oddělení hygieny ovzduší a odpadů ze Státního zdravotního ústavu.

Fotogalerie
17 fotografií