15°C
Zatímco ve světě je považován za vynálezce bleskosvodů Benjamnin Franklin, u nás je to Prokop Diviš. Zhruba ve stejné době, kdy pokusy s lapáním blesků prováděl Franklin, se o to samé totiž snažil Diviš.
Jeho „povětrnostní stroj“ na odsávání elektřiny z mraků, který vztyčil 15. června 1754 na své faře v Příměticích u Znojma, ale podle sedláků rozháněl mraky, zavinil neúrodu a sucho. Rozlícení farníci proto na jaře 1760 zařízení rozbili.
Nicméně v roce 1775 se objevil první bleskosvod v českých zemích – umístil ho na zámku hrabat Nosticů v Měšicích u Prahy profesor pražské univerziy Josef Klinkoš. O rok později, 7. prosince 1776, pak lidé mohli obdivovat první hromosvod/bleskosvod v Praze.
Dokonalé bleskosvody vyrábějí jen pár desítek let
Ovšem bleskosvody, které jsou do jisté míry opravdu schopné předcházet blesku, se objevily až zhruba před třiceti lety. Elektronické zařízení, zabudované v jímači se včasnou emisí výboje, reaguje s předstihem pár desítek milisekund na vznikající hlavní větev bleskového výboje a vyšle vlastní výboj, který se s přírodním bleskem spojí a tak ho vlastně zneškodní.
Uvádí se, že tyto bleskosvody ochrání prostor o průměru až několika stovek metrů – na rozsáhlé stavbě tak místo celého lesu klasických hromosvodů můžou být jen jeden či dva nového typu.
Podívejte se na blesky, jak je zachytili fotografové a kamery ČHMÚ:
