Libeňský most je v havarijním stavu a je na něm omezen provoz tramvají. Plánovanou přestavbu ovšem provází protesty. Podle odpůrců bude most při opravě zbořen, přitom je architektonicky vzácný. 

„Takhle široký most bych tam nechtěl, je k ničemu. Máme dvě špatná řešení. Jedno je, aby Praha zainvestovala do rekonstrukce, kdy nevíme, jak dlouho bude opravený most stát a nevíme, za jaké finanční prostředky. Druhé je to, že postavíme nový most navzdory tomu, že zbouráme most, který mají lidé rádi a jsou na něj zvyklí,“ řekl Dolínek.

Podle Dolínka jsou klady opravy pouze to, že si most zachová svou současnou podobu. Z pohledu technologických aspektů je prý lepší stavět nový most.

Analýza ČVUT podle Dolínka ukázala, že most je v havarijním stavu a hrozí uzávěra pro MHD. A to v souběžném stavu. To znamená, že most by nemusel naráz unést tramvaje i provoz automobilů. O dalším osudu Libeňského mostu by mohlo rozhodnout lednové zasedání pražských radních.

ČVUT: Raději postavte nový most

V porovnávaných parametrech odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT upřednostnili stavbu nového mostu na stávajících pilířích v deseti parametrech, ve čtyřech podpořili rekonstrukci současného mostu a v jednom případě dopadly obě varianty stejně.

Odborníci ve své zprávě zamítli možnost stavby repliky mostu v rozšířené verzi, tedy v šířce 26 metrů, s jakou počítá varianta navrhující stavbu nového mostu. Ten současný je široký 21 metrů. Podle zprávy by takové rozhodnutí bylo neekonomické a "z hlediska zachování autenticity materiálů postrádá smysl".

Pro stavbu nového mostu podle odborníků z ČVUT hovoří například doba trvanlivosti prací - zatímco po opravě bude moci most bez zásahů fungovat 20 let, při stavbě nového je to 100 let. Stejně tak náklady na údržbu budou v případě nové stavby nižší a také rizika, že se stavba protáhne nebo se neočekávaně zvýší náklady jsou podle nich v případě stavby nové mostu nižší.

Naopak pro zachování mostu a jeho rekonstrukci hovoří podle odborníků zachování současného vzhledu, který je cenný, a rovněž dopravní omezení v průběhu prací bude nižší. Z architektonického a historického hlediska také dojde k zachování autentického materiálu, ze kterého byl most ve 20. letech postaven. Autory Libeňského mostu, který spojuje Holešovice a Libeň, jsou architekt a kubista Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

Stropnický: Je to předimenzovaný projekt z Bémovy éry

Postup města kritizuje zastupitel a bývalý náměstek primátorky Matěj Stropnický (Strana zelených). „Náměstek Dolínek pouze pokračuje v předimenzovaných projektech z Bémovy éry. TSK fatálně zanedbala průběžné opravy,“ uvedl Stropnický. Ten si nechal zpracovat jinou analýzu, která prý ukazuje, že oprava mostu je možná a navíc prý i levnější. Zatím ji ale nezveřejnil.

Opravu chystá město řadu let. V roce 2009 vydaly úřady stavební povolení, o čtyři roky později jeho platnost prodloužily do konce letošního roku. Stavět se ale stále nezačalo. Podle předloňské zprávy Technické správy komunikací je Libeňský most v nejhorším stavu ze všech pražských mostů.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Kvůli velmi špatnému stavu byl v roce 2009 zakázán vjezd vozům těžším než 7,5 tuny. Navíc byla snížena rychlost tramvají na 20 kilometrů za hodinu a přímo na mostě se nesmějí potkat protijedoucí tramvaje.