Peníze navíc na to, aby se děti učily tak, jak normálně mají? V Brně tomu tak od konce letošních prázdnin nejméně do roku 2020 bude. Ministerstvo školství totiž doporučilo uskutečnit další inkluzivní projekt města Brna a do jihomoravské metropole napumpuje 50 milionů korun na »Prevenci školní neúspěšnosti na základních školách v Brně«. Město, odkud pochází ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), dostalo dotaci v plné výši, o jakou požádalo.

 „Součástí projektových aktivit je plošná podpora doučování na základních školách. Další aktivitou je podpora kariérového poradenství a smysluplné volby povolání, pomoc školním poradnám nebo podpora práce s rodiči na školách s vysokým počtem znevýhodněných žáků,“ řekl první náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).

Video
délka: 07:14

Odloží ministryně školství spojování tříd s postiženými žáky? A má na to peníze? Zuzana Štíchová, Jan Lukáš Červený

Začít se musí ve školce

„Ministerstvo sice informuje, kolik peněz na takzvané společné vzdělávání zajistilo, ale školám se jich v potřebné výši nedostává,“ řekl Blesku šéf Asociace speciálních pedagogů ČR Martin Odehnal a dodal: „Měly by existovat bezplatné státní mateřinky, kde se sociálně slabší děti naučí návykům, které jim umožní uspět na začátku školní docházky. A to je pak bude i motivovat. Tam se všechno láme. Doučovat někde v sedmičce někoho fyziku jsou už vyhozené peníze.“

Brněnský koncept podle něj ovšem nemusí nutně skončit špatně. „Důležité bude ale přísně sledovat, kolik peněz opravdu doputuje dětem, jaké budou výsledky, kdo je bude učit. A hlavně – jestli třeba nezačnou inkludované děti po půl roce v normálních školách propadat. To už dnes nikdo seriózně nesleduje,“ zdůraznil.

Úroveň vzdělání se snížila

Do projektu jsou zapojeny všechny základní školy zřizované Brnem, dvě partnerské školy jiných zřizovatelů a sedm organizací, které v Brně poskytují neformální doučování znevýhodněných žáků. Mezi ně patří DROM, Muzeum romské kultury, Petrov, Teen Challenge International, Diecézní charita, Ratolest a Diagnostický ústav pro mládež a středisko výchovné péče Veslařská.

Od 1. září 2016, po zavedení inkluze, se snížila úroveň vzdělávání v důsledku vyššího počtu žáků s výchovnými a závažnými výukovými problémy, s přiznaným stupněm podpůrných opatření ve třídách a z toho plynoucí nedostatek času pedagogů pro běžné žáky a pro žáky s mimořádným nadáním.“ Vyplývá to z průzkumu v základních školách, který ASP ČR udělala v celé ČR během ledna a února 2017.

Ministerstvo školství své rozhodnutí obhajuje. „Finanční prostředky nejsou z národních, ale z evropských zdrojů. V rámci této výzvy bylo předloženo celkem 10 projektů, které si podala i jiná města. Úspěšně jich prošlo osm. Dotace pro Brno je sice vyšší, v přepočtu na obyvatele však srovnatelná například s Libercem,“ uvedla Klára Bílá z kanceláře ministryně. 

 

Prohlášení Asociace speciálních pedagogů ČR k inkluzi po prvním půlroce:

Rada Asociace speciálních pedagogů ČR na základě získaných poznatků z průzkumu v základních školách a školských zařízeních konstatuje, že aktuálně nastavený průběh realizace společného vzdělávání nenaplňuje proklamovaná očekávání a přináší nepřiměřenou administrativní a personální zátěž v rámci slibovaného zkvalitnění vzdělávání na všech typech škol v ČR. Přečtěte si pár z mnoha připomínek, které Asociace shromáždila:

* Nejvyšší očekávání jsou především v nárůstu finančních prostředků k realizaci podpůrných opatření. Jedná se o avizované finanční zajištění pomůcek a navýšení mzdových prostředků pro pedagogy a další pedagogické pracovníky. Současná situace je taková, že MŠMT sice informuje, kolik peněz k realizaci tzv. společného vzdělávání zajistilo, ale školám se jich v potřebné výši nedostává.

* Doporučení školských poradenských zařízení jsou pro školy technokratická, nepřehledná a bez konkrétního uvedení o jaký druh speciálních vzdělávacích potřeb se jedná, a tedy ve vlastní školské praxi jen obtížně realizovatelná.

* Významně negativně je vnímán nárůst administrativy a skutečnost, že za dané situace nelze plnohodnotně pracovat ve třídě, ve které jsou žáci s podpůrnými opatřeními bez asistenta pedagoga, kteří převážně ruší výuku a snižují její efekt.

* Pedagogové postrádají dostatek relevantních a srozumitelných informací
k systémovým změnám ve vzdělávání.

* Finanční zabezpečení tzv. společného vzdělávání je v konečném výsledku vnímáno obecně negativně, protože je nedostatečné a do škol proudí se zpožděním. Avizovaný nárůst finančních prostředků na jeho zajištění je rovněž v plném rozsahu naplnění všech potřeb žáků se SVP nedostatečný.

* Školní psycholog ani školní speciální pedagog stále nebývají běžnou součástí pedagogických sborů, protože školy ze svého rozpočtu mohou tyto pozice jen obtížně financovat.

* Zájem o práci ve třídách, ve kterých se vzdělávají žáci s přiznanými podpůrnými opatřeními, je převážně u škol tzv. malých, tedy mimo velké aglomerace, kde byl tento způsob vzdělávání uplatňován vždy a práce s integrovanými žáky je pro ně již mnoho let obvyklá.