18°C
„Jako by tam byla nepropustná zeď, za kterou nejde vidět,“ tak popisuje své vzpomínky na události před nehodou z 23. července 2016 u Čáslavi. Až později se dozvěděl, že jel od kamaráda z chaty, když ho přehlédla řidička osobního auta, která předjížděla jiné osobní auto. Čelně do něj narazila.
„Když mě probrali k vědomí, vůbec jsem nevěděl, kolik mi je let, ani že jsem jel na motorce. Úplné okno. Když pak za mnou přijela do nemocnice manželka s oběma dětmi, jejich tváře mi nic neříkaly,“ přiznal.
Damborský byl po nehodě s mnohočetnými zraněními přepraven vrtulníkem do pražské vojenské nemocnice, pak ho postupně přesunovali do Ostravy, Břeclavi a Hodonína. Ani rok po nehodě se mu paměť nevrátila. Pamatuje si jen události od nehody.
„Na Vánoce mi od řidičky došel dopis s přáním všeho nejlepšího a omluvou za nehodu. V té době jsem to nedokázal ani vnímat, schopnost přemýšlet se mi totiž vrátila až letos v květnu. Od té doby se pod dohledem odborníků opět učím číst, psát a jíst,“ přiznal.
Motorkář, který se živil jako elektrikář, nesmí kvůli svému zranění řídit a je v plném invalidním důchodu. „Jestli se mi stýská po motorce? Sám ani nevím. Vůbec si už totiž nevybavuji, jaký to byl pocit na ní jet,“ vysvětlil Damborský.
Při nehodách osobních aut a motorkářů jsou ve většině případů více ohroženi řidiči jednostopých vozidel.
